Nezapomenutelné české předsednictví na kyslíkovém přístroji, posmívá se britský list

Barber vypočítává, co utkví v paměti. Postupuje přitom chronologicky. Jednou z věcí, na kterou se nezapomene, je v lednu odhalené umělecké dílo v Radě EU, na němž je Bulharsko zobrazené jako záchod, Francie jako země pořád ve stávce, Německo jako síť dálnice ve tvaru svastiky a Rumunsko jako Draculův park.

Člověk si také vzpomene si také na únorový projev Václava Klause, podle něhož trvání Evropského parlamentu na nevyhnutelnosti evropské politické integrace připomíná potlačování svobodných myšlenek ve střední a východní Evropě před rokem 1989.

Člověk si vzpomene na Klausovo odmítání podepsat Lisabonskou smlouvu o reformě unijních institucí proti vůli všech ostatních vlád v EU a přes květnové schválení smlouvy v českém parlamentu.

Člověk si vzpomene na mimořádný útok Mirka Topolánka, který označil americké protikrizové snahy za potenciální "cestu do pekel". A nakonec si člověk vzpomene - nebo raději ne - na dovádění Mirka Topolánka ve vile italského premiéra Silvia Berlusconiho, vypočítávají Financial Times.

Češi byli pod drobnohledem, protože byli teprve druhou postkomunistickou zemí v čele EU, navíc stáli v čele EU v komplikované době. Slovinské předsednictví prošlo v první polovině roku 2008 bez incidentů, jenomže Slovinsko mělo štěstí, protože finanční krize ještě neudeřila a rozhodnutí blokovat vstup Chorvatska do EU kvůli pohraničnímu sporu odložili na dobu po předsednictví.

Naopak Češi byli v problémech od počátku - a z větší části ne vlastní vinou. Izraelský vojenský útok na pásmo Gazy a spor mezi Ruskem a Ukrajinou brutálně odhalil omezené schopnosti Evropy mírnit mezinárodní spory vyjednáváním.

"Češi neměli štěstí na uznání," uvedl polský mistr pro evropské záležitosti Mikolaj Dowgielewicz.

Češi nevystoupili ze stínu svých předchůdců, navíc stáli v čele EU po Francii, přičemž francouzské předsednictví je považováno za jedno z nejúspěšnějších a nejdynamičtějších za poslední desetiletí, připomíná list. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se také několikrát dostal do křížku s Mirkem Topolánkem kvůli Blízkému východu, kvůli státní pomoci a protekcionismu.

Nakonec ale české předsednictví potopily domácí politické problémy. Toplánkova středopravá menšinová vláda byla slabá od začátku, ale doufala v domácí půlroční příměří, aby se mohla věrohodně pokusit o plnění evropských povinností. Ale opozice za pomoci Václava Klause svrhla vládu v březnu a nechala české předsednictví na druhou polovinu "na kyslíkovém přístroji", píše britský list.

List přiznává českému předsednictví i úspěchy. Při řešení krize zdůrazňovali udržení integrity jednotného evropského trhu, zajistili dohodu o financování ropovodu Nabucco a dokonce se jim podařila dohoda o snížení DPH na služby, jako jsou restaurace, což byl problém, jenž se nedařilo léta řešit.

Nejdůležitějším poučením z českého předsednictví je ale to, že když se připustí, aby domácí politika ovlivňovala řízení evropských záležitostí, má to fatální důsledky, napsaly Financial Times. Citují jednoho velvyslance v Bruselu, který charakterizoval Čechy takto: "Jejich úředníci byli velmi dobří. Jejich politici byli katastrofální."