Článek
Déšť prosakuje přes rozbité náhrobní kameny do hrobek. Mramorové kříže rozmlácené na kusy, plastové květiny roztrhané a zadupané do země. Za znesvěceným hřbitovem trosky kostela Nejsvětější Trojice. Shořelo v něm vše: knihovna, lavice i oltář. Podobný obraz nabízí i zbytek města. Zdi vypálených kostelů, domů i obchodů křesťanského Kessabu pokrývají islámské nápisy jako „Není Boha kromě Alláha“.
Znesvěcení kostelů je v ostrém rozporu s ujišťováním syrských povstalců, že jsou ochránci křesťanských obyvatel a tamního kulturního dědictví.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Měla to být „vizitka“
Než ho loni v březnu „převálcovali“, byl Kessab pro svých 2500 arménských křesťanů útočištěm před občanskou válkou v Sýrii. Město je chráněno pohořím, které z něj dělá přirozenou pevnost otevřenou jen směrem k turecké hranici. Až když turečtí vojáci umožnili volný pohyb přes hranice, byli rebelové schopni zaútočit a dobýt město.
Když útok na Kessab začal, stál tehdejší turecký premiér Recep Erdogan před svým klíčovým volebním testem. Útok měl posílit jak povstalce, kteří ztráceli půdu pod nohama, tak jejich turecké sponzory. Před ním proto dostali povstalci přísné rozkazy, aby se projevovali jako „umírnění muslimové“ a přirození spojenci Západu.
V prvních hodinách se zdálo, že vše jde podle plánu. Rebelové, včetně těch z islamistické skupiny Ahrar al-Šam, pózovali jako ochránci místních kostelů a zdvořile mluvili s lidmi, kteří ve městě zůstali. Asi 30 Arménů, příliš starých nebo slabých, aby mohli utéct před útokem, převezli do Turecka, kde se jim dostalo vřelého přijetí, jež široce kryla státní televize.
Podíl extremistů a zahraničních džihádistů na dobytí Kessabu ignoroval i šéf Syrské národní koalice Ahmed Džarba, který do města zajel, aby ohlásil „vítězství“.
Místní lidé ale řekli, že znesvěcení kostelů začalo hned poté, co média odešla. „(Povstalci) si udělali fotky, které ukazují, jak hlídají kostely, a pak je zapálili. To vše se stalo už během prvního dne,“ tvrdí arménský kněz Miron Avedissian. I tweety, které povstalci rozesílali po dobytí města, ukazují, jak ničí kříže v chrámech. Podle listu nelze ale potvrdit, že všechnu zkázu ve městě lze připsat jim.
Britský list také upozorňuje, že chybí doklady, že by se tomuto řádění pokoušeli zamezit prozápadní povstalci. Není jich ostatně tak moc, jak upozornil Joshua Landis, expert na syrský konflikt. Podle něj ovládají neislamističtí rebelové méně než pět procent Sýrie. Zbytek země je rozdělen na území pod kontrolou režimu, Islámského státu a fronty al-Nusra.
Přiživovala se i propaganda vlády
Zavinar Sargdegianová (58) musela přihlížet vypalování kostelů: „Byli jsme s manželem doma, když k nám vpadli. Vylomili dveře a vyhnali nás na ulici. Srazili nás na kolena a přiložili nám k hlavě hlavně. Z cesty jsem viděla, jak hoří evangelický kostel. Oheň šlehal ze dveří i oken.“
Mezi povstalci byli prý Čečenci, Tunisané i Libyjci. Většina obyvatel ale uprchla před dobytím města.
Nejsou doklady pro tvrzení syrské vlády, že vítězní povstalci místní Armény zmasakrovali. Naopak, část obrazové dokumentace, jež měla masakr dokazovat, byla později označena za záběry z hororového filmu. V současné době se Kessab vrací k životu, ale lidé zdaleka nejsou v bezpečí. Na kopcích u města je vidět turecké vojáky na přechodech, přes které rebelové loni provedli svůj útok. Místní se mohou jen ptát, kdy se to bude opakovat.