Článek
Představitel Izraelských obraných sil řekl v pondělí podle listu Ha´arec, že pokud by odvetný útok podnikl Írán spolu se Sýrií, libanonským Hizballáhem a palestinským Hamásem, počet izraelských obětí by nedosáhl ani tří set. Předtím uváděl ministr obrany Ehud Barak, že by nepřekročil pět set.
Tři pětiny Izraelců jsou ale přesvědčeny, že počet obětí by byl vyšší. Nízká čísla jsou považována za způsob, jak získat Izraelce pro nálet na íránská jaderná zařízení. V zemi je vedena kampaň na podporu náletu.
Íránská jaderná zařízení
Izraelští armádní experti očekávají, že během tří týdnů odvetného ostřelování by na území Izraele dopadly tisíce raket nejrůznějších ráží a doletu. Počet obětí by dosáhl tří set, zraněných by bylo několik set a vážně by byla poškozena infrastruktura a mnoho staveb.
Odhad vychází z aktuální síly států, které by Izrael ostřelovaly, a mohl by se v budoucnosti změnit. Počítá ale s tím, že by se zapojili spojenci Íránu, což není jasné, protože by se možná zalekli izraelské síly a Írán by nepodpořili. [celá zpráva]
Protiraketová obrana
Izrael sází na promyšlenou protiraketovou obranu a počítá, že by část raket byla zlikvidována před dopadem. Počítá také s tím, že rakety nejsou přesné. Antirakety jsou sice dokonalejší než v období války v zálivu v roce 1990, ovšem už tehdy se ukázalo, že tehdy využívané patrioty byly účinnější při likvidaci raket dopadajících na Saúdskou Arábii, než těch, které dopadly na Izrael. Zásah dříve po startu byl efektivnější. Přesnější než Husajnovy scudy ale nyní budou i íránské rakety.
Kudy by Izrael mohl vést úder proti íránským zařízením
Ministr obrany Ehud Barak a premiér Benjamin Netanjahu si navíc myslí, že by Írán po náletu na svá jaderná zařízení nemusel nutně podniknout koordinovaný útok na Izrael. Izrael se navíc domnívá, že nemůže s náletem otálet, protože ve chvíli, kdy by Teherán měl jadernou hlavici, byl by mnohem více ohrožen. Netanjahu tvrdí, že by Židům hrozil druhý holocaust. [celá zpráva]
Ovšem v roce 2006 se Izraeli nepodařilo rozdrtit po dvou měsících ani libanonské šíitské hnutí Hizballáh.
Izraelští občané nepodporují útok bez účasti USA
Sami Izraelci však jednostranný útok Izraele na Írán nepodporují. Celkem 62 procent z nich je proti útoku provedenému bez podpory USA, cituje průzkum Telavivské univerzity list Globe and Mail. Jednoznačně ho podporuje jen 12 procent oslovených, mírnou podporu má u 17 procent dalších. Jen 39 procent Izraelců si myslí, že by takový útok byl úspěšný. [celá zpráva]
Raytheon MIM 104 Patriot
Patriot je taktický obranný raketový systém se střelami dalekého doletu, jenž umožňuje likvidovat nepřátelské taktické balistické rakety, střely s plochou dráhou letu i letadla.
Své kvality osvědčil za první války v Zálivu na počátku 90. let, kdy likvidoval irácké střely Scud se 70procentním úspěchem v Saúdské Arábii a 40procentním v Izraeli.
Nadále představuje hlavní prostředek americké taktické obrany proti ohrožení ze vzduchu. Kromě USA a Izraele jej mají ve výzbroji Nizozemsko, Německo, Řecko, Japonsko, Tchaj-wan, Saúdská Arábie a Kuvajt.
Vývoj systému byl zahájen počátkem šedesátých let, testován byl na přelomu 60. a 70. let. V roce 1976 byl poprvé vyzkoušen nový systém navádění, který zahrnuje i údaje ze střely, což zpřesňuje zásah.
Do výzbroje americké armády byly první patrioty zařazeny v roce 1984. Od té doby byl dále zdokonalován, zejména v oblasti navádění proti nízko letícím cílům. Od verze B lze střelu použít i jako protizemní při útocích na nepřátelské radary.
Jinak by tomu bylo v případě zapojení Spojených států. V jejich úspěch a dočasné zastavení íránského jaderného programu věří 72 procent Izraelců židovského původu. Podporují je v tom případě skoro dvě třetiny Izraelců židovského původu.