Článek
Strana AKP zůstává nejsilnější, ale po sečtení 97 procent hlasů získala jen 39 procent křesel, přitom předloni v parlamentních volbách dostala 46,6 procenta a v komunálních 41,7 procenta.
Je to nejhorší volební výsledek AKP, jejíž nástup v Turecku vyvolal velké protesty, protože vzešla z islamistických kruhů. Moderní Turecko přitom zakládal Kemal Atatürk po rozpadu Osmanské říše po první světové válce jako ryze sekulární stát. Erdogan si ale udržel post nejoblíbenějšího politika.
Opozice posílila
Hlavní poziční Lidová republikánské strana (CHP) získala 23 procent hlasů a na západě a severozápadě země AKP porazila a přepsala místní politickou mapu. Na jihovýchodě se zase prosadila kurdská Strana pro demokratickou společnost (DTP), ve správním středisku Diyarbakiru dostal její kandidát 65 procent hlasů. Výrazně posílala i Strana národního hnutí (MHP) která dostal 16,3 procenta.
Opoziční CHP si navzdory Erdoganově kampani udržela Izmir a nově ovládla i město Antalya. AKP si jen těsně udržela většinu v Ankaře a v Istanbulu. V Ankaře ale panovaly zmatky, načas vypadl elektrický proud a zmizely i nějaké urny. Opozice hovoří o zmanipulování voleb.
Zklamaný premiér
Erdogan v povolebním projevu neskrýval roztrpčení, i když zdůraznil, že AKP stále stojí v čela radnic v 11 velkých městech. Opozici vyčetl, že volby politizovala, protože komunální volby se mají týkat hlavně služeb obyvatelům. Odmítl, že by výpadky proudu byly v Ankaře záměrné, aby ovlivnily výsledky voleb.
K porážce přispěly také ekonomické problémy země a rostoucí nezaměstnanost. Erdoganova vláda jedná s Mezinárodním měnovým fondem o několikamiliardové půjčce.