Článek
Cílem letu Gemini 8 bylo v březnu 1966 poprvé testovat spojení dvou kosmických lodí. Pilotovaná kosmická loď Gemini 8, jejíž posádku tvořili Neil Armstrong a David Scott, se měla spojit s nepilotovaným posledním stupněm rakety Agena TV-8. To se povedlo, po spojení ale začala obě tělesa stále rychleji rotovat.
Armstrong si ale zachoval chladnou hlavu, dokázal snížit frekvenci rotace na úroveň, kdy bylo možné Gemini 8 oddělit. Ani pak však problémy neskončily, protože se ukázalo, že potíž byla na straně Gemini 8, jíž se zasekla jedna z manévrovacích trysek. Armstrong pomocí ostatních trysek dokázal loď stabilizovat, protože k tomu ale použil i trysky motorů v přídi používané pro návrat, musel jej okamžitě zahájit, aby mu nechybělo palivo. Zrušena proto byla i Scottova kosmická vycházka .
Po jedenáctihodinovém letu oba astronauti přistáli v Tichém oceánu, a ne v Atlantiku, jak bylo původně plánováno.
Přetížení při rotaci přitom bylo tak velké, že se blížilo hranici, kdy člověk ztrácí vědomí. Příčinou zaseknutí ventilu byl zřejmě výboj statické elektřiny.
S Agenou TV-8 se pak spojila loď Gemini 10.
Katapultování v Koreji
Schopnost rychle řešit krizové situace prokázal Armstrong už za Korejské války, kde létal s tryskovým letounem amerického námořnictva F-9F Panther nejprve jako stíhač u squadrony VF-51 a pak s ním podnikal útoky na pozemní cíle. V září 1951 při nízkém letu nad nepřátelským územím mu drát usekl konec pravého křídla. Armstrong dotáhl stroj nad oblast ovládanou Američany a až pak se katapultoval u letiště K-3. Dopadl do rýžového pole.
V roce 1962 vstoupil do kosmického programu a létal na raketoplánu X-15, pro který vymyslel novou techniku přistávání po spirále.