V první dávce jsou mezi jinými i zprávy o tom, jak sunnitští arabští vůdci včetně saúdskoarabského krále Abdulláha vyzývají USA k útoku na Írán a požadují, aby Teherán ukončil svůj jaderný program. Zmiňován je i fakt, že Írán upravil severokorejské balistické rakety pro svou potřebu. Další zprávy jsou věnovány zvláštním vztahům mezi Čínou a Severní Koreou, a také jsou v jedné zveřejněna jména Saúdských Arabů, kteří podporovali teroristy.

Američtí diplomaté podle dosud zveřejněných hlášení například dostali za úkol od současné ministryně zahraničí Hillary Clintonové špehovat vedení Organizace spojených národů. Cílem bylo získat biometrické údaje od vedení včetně podsekretářů a také tytéž údaje o šéfů programů OSN. Američtí diplomaté měli též získat informace o komunikačních sítích OSN a v nich používaných protokolech.

Depeše obsahují i informace z Prahy

Podle ČTK je mezi  všemi zprávami 1271 z amerického velvyslanectví v Praze. Většina se jich týká jednání o rozmístění radaru protiraketového deštníku, který měl stát v Brdech, ale s pádem programu, se od toho upustilo.

Z depeší odeslaných z velvyslanectví USA v Praze byla do pondělního poledne dostupná jen jedna. Týkala se spolupráce mezi USA a ČR po zrušení plánů na výstavbu prvků protiraketového štítu v ČR a v Polsku. Americká chargée d'affaires v ní referuje o výrocích představitelů českých ministerstev zahraničí a obrany na toto téma, mimo jiné o slovech politického ředitele ministerstva zahraničí, že z jeho pohledu je nejdůležitější, aby USA věděly, že "Češi chtějí být podstatným způsobem zapojeni do nové bezpečnostní architektury, ať už se vyvine jakkoli".

Praha je ale zmiňována i ve zprávách jiných ambasád. V jedné z Tel  Avivu z 30. července 2009 je v odstavci věnovaném plánovanému, ale neuskutečněnému prodeji ruských protiletadlových raket S300 do Íránu, zmiňována Česká republika. Podle depeše Rusko stále bojuje proti protiraketové obraně v Polsku a v ČR.

Ohniska obav a tlak na spojence

Zmiňovány jsou i obavy z korupce v Afghánistánu poté, co se ukázalo, že viceprezident Zia Masúd měl při cestě do zahraničí u sebe 52 miliónů dolarů.

Další depeše ukazují strach, že by pákistánský jaderný materiál mohl být použit pro výrobu jaderné zbraně, což se nakonec stalo.

Značné množství zpráv je věnováno otázce věznice na Guantánamu. Na Němce byl vyvíjen nátlak, aby upustili od zadržení agentů CIA, kteří zatkli občana se stejným jménem jako hledaný terorista a zavlekli ho do Afghánistánu.

Hodně materiálů je věnováno také útokům čínských hackerů, řízených Pekingem, na počítačové sítě USA. V lednu vyhnali ze země Google. Dalším závažným tématem je tvrzení, že ruská vláda je napojena na organizovaný zločin.

Zprávy obsahují i nepříliš diplomatická hodnocení mnoha předních světových politiků. Vladimir Putin byl označen za alfa samce ve stádu, íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád přirovnáván k Hitlerovi. Afghánský prezident Hamíd Karzáí je paranoik nebo německá kancléřka Angela Merkelová se vyhýbá riziku a je jen vzácně tvůrčí. [celá zpráva]

K dokumentům má přístup 2,5 miliónu zaměstnanců

Podle serveru WikiLeaks depeše pocházejí z období od roku 1966 až do letošního února. Obsahují důvěrnou komunikaci 274 zastupitelských úřadů po celém světě. Podle britského listu The Guardian, který měl přístup ke zprávám před zveřejněním, informace pocházejí ze zakódované sítě americké armády a ministerstva zahraničí SIPRNet, která slouží ke snazšímu sdílení informací mezi diplomatickými a vojenskými kruhy.

Do sítě má přístup 2,5 miliónu amerických vládních zaměstnanců. Celkem má být zveřejněno 251 000 dokumentů, z toho 11 000 označených jako přísně tajné. Dalších 9000 je označeno razítkem Noforn, čili nemají k nim mít přístup lidé mimo území USA, a 4000 je pak označeno jako tajné a současně Noforn, nejsou ale přísně tajné.

Právo na informaci nebo poškození zájmu vlasti

Server WikiLeaks uvedl, že hlášení ukazují rozsah špionáže USA vůči jejich spojencům a OSN, jak přehlížejí porušování lidských práv či lobbují za americké korporace.

Server se proslavil zevřejněním tajných zpráv z Afghánistánu

FOTO: fotobanka Profimedia

"Tyto dokumenty odhalují rozpor mezi veřejnou tváří Spojených států a tím, co říkají za zavřenými dveřmi. Ukazují také, že pokud občané v demokracii chtějí, aby se vláda řídila jejich přáními, měli by žádat informace o tom, co se děje v zákulisí," uvedl server.

Podle americké administrativy nicméně zveřejněné informace jsou součástí běžné práce diplomatů, která se staletí nemění. "Diplomaté shromažďují informace, které utvářejí naši politiku a činy. Diplomaté všech zemí dělají totéž," uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Philip Crowley.

Bílý dům konstatoval, že zveřejněné údaje mohou hluboce ovlivnit americké zájmy ve světě, ale i zájmy spojenců USA. Jeden ze zakladatelů internetové encyklopedie Wikipedia Larry Sanger server WikiLeaks ostře odsoudil s tím, že jde o útok nejen proti americké vládě, ale proti Spojených státům vůbec.

"Úkolem médií není chránit mocné před ztrapněním. Pokud američtí špioni porušují pravidla OSN a snaží se získat DNA jejího šéfa, máme právo se to dozvědět," napsal pak o důvodech zveřejnění novinář deníku The Guardian Simon Jenkins. Rovněž podle deníku The New York Times je zveřejnění dokumentů ve veřejném zájmu.

Tajná hlášení měly k dispozici ještě francouzský list Le Monde, španělský deník El País a německý časopis Der Spiegel.