Článek
„První mise se soustředí na prověření technologií pro opakovaně použitelné vesmírné lodě s autonomním režimem návratu,“ upřesnila Angie Blairová, mluvčí vojenského letectva. Podrobnější technické informace ale označila za tajné.
X-37B tvarem připomíná současné raketoplány shuttle, je ale čtyřikrát menší - má rozpětí 4,5 metru, měří 8,8 m, je vysoký 2,9 a váží necelých pět tun - a startovat může jen za pomoci nosiče. V přední části má avioniku a nádrž s palivem pro manévrování na orbitě pomocí trysek ve špici a v zádi, uprostřed je prostor pro náklad nebo přístroje a na zádi nádrž s peroxidem vodíku a hlavní motor.
Loď, označovaná rovněž OTV (orbitální zkušební dopravní prostředek), má vyzkoušet „tucet nových zařízení“, která by mohla výrazně snížit náklady letů na oběžnou dráhu. V operační výšce 200 až 900 km nad Zemí má být schopna létat až 270 dní.
Projekt skončil u letectva
Z nákresů, které pronikly na veřejnost, se zdá, že X-37B bude do atmosféry pronikat „po břiše“ stejně jako raketoplány. Projekt začaly společně vyvíjet NASA a firma Boeing v roce 1999, po pěti letech NASA svou účast předala vojenské agentuře DARPA a v roce 2006 celý projekt přešel na americké letectvo. První verze byla testována již dvakrát, ovšem ne na skutečné raketě, ale do vzduchu ji vynesl experimentální letoun White Knight - první pokus zhatil vítr, při druhém X-37B vyjela z přistávací dráhy. Tentokrát byla loď poprvé vynesena raketou, tvořenou kombinací Atlas V a Centaur.
Podle expertů se ale nejedná o projekt související s výzkumem vesmíru. „X-37B je podřízen vojenským hlediskům a navíc jde o bezpilotní zařízení - astronautika se zaměřuje na lety s posádkou a na komerční využití,“ upozornil Mark Sirangelo ze soukromé organizace Sierra Nevada Corporation.