O rezoluci nyní bude hlasovat Sněmovna reprezentantů. Administrativa prezidenta Baracka Obamy přitom usilovala o odložení hlasování ve výboru s ohledem na pravděpodobnou roztržku s Tureckem.

Těsné hlasování

Hlasování bylo podle agentury Reuters těsnější, než se očekávalo. Zastánci rezoluce zvítězili rozdílem jediného hlasu. Výsledek jednání o rezoluci v dolní komoře Kongresu je ale nejistý, zřejmě i s ohledem na okamžitou reakci Turecka, která nastala doslova minuty poté, co agentury zveřejnily výsledky hlasování.

Podle agentury Reuters oznámil turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, že Turecko odvolalo svého velvyslance ve Washingtonu "ke konzultacím", což je diplomatický termín pro stažení velvyslance na protest proti kroku hostitelského státu.

 Rezoluci schválili navzdory Clintonové

Ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová ve středu vyzývala výbor, aby rezoluci neschvaloval. Podle ní to mohlo poškodit nejen vztahy mezi Washingtonem a Ankarou, ale zabránit narovnávání vztahů mezi Tureckem a Arménií. Podobně argumentoval šéf turecké diplomacie Ahmet Davutoglu.

Kvůli rezoluci ve spolu ve středu mluvili i Obama se svým tureckým protějškem Abdullahem Gülem. I Turecko totiž předem varovalo, že schválení rezoluce ochladí vztahy mezi Ankarou a Washingtonem.

Kdyby rezoluci schválil i Kongres, museli by američtí představitelé užívat slovo genocida ve vztahu k událostem z první světové války v oficiálních projevech. Například Obama se přitom tomuto označení při projevu loni v dubnu vyhnul, přestože v předvolební kampani v roce 2008 sliboval, že ho bude používat.

Zahraniční výbor Kongresu už v roce 2007 zabití Arménů za genocidu označil. Na výsledek hlasování reagovala Ankara už tehdy stažením svého velvyslance z USA a pohrozila, že znemožní Američanům přístup na leteckou základnu v Turecku, která měla rozhodující význam pro operace v Iráku. Tehdejší prezident George Bush následně dotlačil Kongres k tomu, aby jako celek o rezoluci už nehlasoval.

Podle Jerevanu zahynulo v letech 1915-1917 při vraždění a deportacích v Osmanské říši přes půldruhého miliónu Arménů. Turecko připouští jen 300 000 až 500 000 mrtvých, které ale označuje za oběti války, a odmítá označení genocida.