Článek
Tato velice riskantní operace nazvaná Azorian zůstávala desetiletí utajena. Nyní CIA umožnila nezávislé organizaci Národní bezpečnostní archiv zveřejnit dokumenty, které se toho týkají. Materiál archivu opírající se o článek uveřejněný v interním časopisu CIA Studies in Intelligence popisuje tento projekt schválený kdysi prezidentem Richardem Nixonem, v jehož rámci byla pro vylovení ponorky postavena speciální loď Hughes Glomar Explorer.
V tisku se objevily články o operaci Azorian již v roce 1975, ale CIA odmítla potvrdit její existenci, a to dokonce i po skončení studené války.
Sovětská atomová raketová ponorka K-129 se vydala na první plavbu do severního Tichého oceánu v únoru 1968, na palubě bylo podle různých údajů 96 nebo 98 osob. Kdyby vypukla válka, měla K-129 vystřelit tři balistické rakety, každá s jednou megatunovou jadernou hlavicí, na cíle podél západního pobřeží USA. Ale něco se stalo a v polovině března 1968 ponorka klesla ke dnu 2500 kilometrů severozápadně od Havajských ostrovů. Zahynula tehdy celá posádka. Sovětskému námořnictvu se vrak nepodařilo nalézt.
Americká strana byla úspěšnější a v roce 1974 bylo rozhodnuto podmořské plavidlo vyzvednout na hladinu. CIA ale mlčela o příčině havárie a nezmínila se ani o tom, jak se dozvěděla o zmizení ponorky, ani o místě, kde leží její vrak.
Odtajněný dokument neodpovídá na otázku, zda byla operace úspěšná a co se CIA dozvěděla o ponorce a sovětských jaderných hlavicích.
Novináři a historici dospěli k závěru, že vyzvednutí ponorky nesplnilo zcela očekávání Američanů. Na povrch bylo možné vyzvednout jen některé části ponorky a části nejzajímavější pro rozvědku zůstaly hluboko pod vodou. Ve vyzdvihnuté části nebyly patrně rakety s jadernými hlavicemi ani šifrovací zařízení, o které měly americké tajné služby největší zájem. Byla nalezena jen těla šesti námořníků, kteří pak byli s vojenskými poctami pohřbeni do moře.
"Byl projekt Azorian jen ztrátou času a mrháním veřejných peněz?" ptá se Matthew Aid z Národního bezpečnostního archivu. "Nedozvíme se nic, pokud CIA neodtajní další dokumenty související s operací."
Podle dokumentu CIA prezident Nixon už v roce 1969 osobně podpořil vytvoření pracovní skupiny, která by měla vyzvednout ponorku navzdory technickým problémům, které představovalo vyzvednutí obrovského vraku ležícího pět kilometrů pod hladinou moře. Definitivně operaci schválil i přes výhrady vysokých vojenských činitelů v létě 1972 a operace začala v roce 1974.
Ředitel CIA Robert Gates v roce 1992 informoval ruského prezidenta Borise Jelcina o operaci a ukázal mu film, na němž je pohřeb šesti členů posádky nalezených na palubě vraku.
David Sharp, bývalý člen CIA, který byl členem posádky americké lodi, napsal ručně materiál o celé operaci, ale ústředí rozvědky podle něho rozhodlo, že může být zveřejněna jen třetina spisu.