Hlavní obsah

Slovenská vláda schválila zkrácení volebního období

Právo, Ivan Vilček (Bratislava)
BRATISLAVA

Slovenská vláda ve středu souhlasila se zákonem o zkrácení volebního období o tři měsíce a s konáním předčasných voleb 17. června 2006. O příslušném ústavním zákoně bude zítra jednat parlament. Na jeho schválení je potřebných minimálně 90 hlasů ve 150členném parlamentu.

Článek

Na konání předčasných voleb se dohodli předsedové všech parlamentních stran na úterním jednání u prezidenta Ivana Gašparoviče, proto by mělo dojít k bezproblémovému schválení zákona. Vládní krize vyvrcholila odchodem Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) z vlády premiéra Mikuláše Dzurindy. Příčinou byl premiérův nesouhlas s uzavřením dohody s Vatikánem o výhradě svědomí. Už delší dobu menšinovou vládu to oslabilo natolik, že Dzurinda souhlasil s konáním předčasných voleb.

Gašparovič přijal demisi tři ministrů za KDH a jmenoval Martina Pada do funkce ministra vnitra, László Szigetiho do funkce ministra školství a Lucii Žitňanskou do funkce ministryně spravedlnosti.

Údajně to byl Dzurindův tah

Dzurindova vláda končí a Slovensko čekají předčasné parlamentní volby. Na první pohled to vypadá, že Dzurinda prohrál, protože funkční období jeho vlády končí předčasně. Podle některých slovenských analytiků však z celého sporu vyšel právě premiér a jeho Slovenská demokratická a křesťanská unie (SDKU) nejlépe.

Dzurinda totiž už delší dobu cítil, že situace jeho menšinové vlády je neudržitelná a hledal možnost východiska z dané situace. Ultimativní požadavek křesťanských demokratů na urychlené schválení smlouvy s Vatikánem o výhradě svědomí nahrálo Dzurindovi do karet, aby se ukázal svým voličům jako rozhodný politik. Neustoupil, smlouvu odmítl, i když tím vyprovokoval Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) k odchodu z vládní koalice. "Svým nesmířlivým postojem v otázce smlouvy s Vatikánem může získat liberální voliče. Po oslabení bývalé vládní Aliance nového občana totiž právě liberální voliči hledají, koho by mohli volit," domnívá se politolog Miroslav Kusý. Naopak KDH má stabilní voličskou základnu a krizí prakticky nic nezískalo. Také podle politologa Pavla Haulíka to má nejlépe rozehrané SDKU. "Byl to dobrý předvolební tah," dodal.

Podle deníku SME je rozpad vládní koalice také rozpadem jedné politické generace pravicových stran. "Rozchodem stran, které se v 90. letech spojily v boji proti způsobu vládnutí tehdejšího premiéra Mečiara, se uzavřela jedna etapa slovenských moderních dějin," píše SME.  Ve sporu podle šéfredaktora listu nešlo o smlouvu s Vatikánem, ale o svědomí samotné.

"Tato politická generace uvěřila, že její misí jsou ekonomické reformy, pro které stojí za to na určitou dobu obětovat svědomí," konstatuje SME. Deník Pravda píše, že pokud se Dzurindovi podaří udržet vládu do voleb, bude vystupovat jako nepokořený předseda vlády.

V čele Smer - sociální demokracie

Podle průzkumu Ústavu pro výzkum veřejného mínění by v lednu volby vyhrála strana Smer - sociální demokracie se ziskem 36,8 procenta hlasů. Na druhém místě by se umístila Lidová strana HZDS expremiéra Vladimíra Mečiara (13,3%) a Dzurindovu SDKU by volilo 11,1 procenta Slováků. Do parlamentu by se dostalo ještě KDH, Strana maďarské koalice, liberální Svobodné fórum a nacionalistická Slovenská národní strana.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám