Hlavní obsah

Stovky uprchlíků jsou uvězněny u Malajsie, pijí vlastní moč

– Kuala Lumpur • Aktualizováno

Stovky uprchlíků z Bangladéše a Barmy, kteří se chtějí dostat do bohatších zemí jihovýchodní Asie, zůstávají v zoufalé situaci uvězněny na lodích u pobřeží Malajsie a Thajska. Nedostaly povolení zakotvit. Uprchlíci nemají jídlo ani vodu a pijí vlastní moč, informoval zpravodaj britské BBC s tím, že deset jich už zahynulo.

Foto: Vincent Thian, ČTK/AP

Běženci z Bangladéše a Barmy. Ilustrační foto

Článek

Zpravodaj BBC Jonathan Head se vypravil do blízkosti jedné z těchto lodí s uprchlíky a popsal, že na ní panují naprosto zoufalé podmínky. Na rybářském plavidle, které posádka opustila, se nachází asi 350 muslimských Rohingů prchajících z Barmy. Deset jich již zemřelo a jejich těla hodili přes palubu.

„Na palubě je hodně žen a dětí. Je to velmi stará rybářská loď plná lidí,” řekl Head..

"Lidé na nás volali a prosili nás o jídlo a vodu. Je tam množství žen a dětí. Loď je zcela přeplněná," uvedl zpravodaj. "Viděli jsme, jak lidé pijí z lahví vlastní moč. Hodili jsme jim lahve s vodou, všechno, co jsme měli na palubě."

Malajsie a Thajsko je odmítají vpustit

Malajsijské úřady ve čtvrtek dvěma lodím znemožnily dostat se do přístavu, povolení zakotvit nedostala ani jedna loď u Thajska.

"Co od nás čekají?" citovala agentura AP náměstka malajsijského ministra vnitra. "Chovali jsme se hezky k lidem, kteří překročili naše hranice. Zacházeli jsme s nimi lidsky, ale nemohou takto zaplavovat naše pobřeží. Musíme vyslat jasný signál, že tady nejsou vítáni," dodal.

Thajská policie uvedla, že lodi s asi 300 běženci odmítli povolit přistát, nicméně lidem na palubě dali jídlo a vodu. Uprchlíci prý navíc ani nechtějí do Thajska, ale chtějí se spíše dostat do Malajsie či Indonésie. Thajský premiér Prajutch Čan-Oča dal již dříve najevo, že země nemá na zvládnutí tak velkého množství běženců potřebné finanční prostředky.

"Jde o vážnou humanitární krizi, která vyžaduje okamžitou reakci. Životy lidí jsou v ohrožení,"  uvedl Matthew Smith z neziskové organizace na ochranu lidských práv Fortify Rights.

Lidé bez státního občanství

Množství migrantů pochází právě z řad muslimských Rohingů, kteří žijí v Barmě a stěžují si v této převážně buddhistické zemi dlouhodobě na diskriminaci. Ačkoli na území Barmy Rohingové pobývají po staletí, jsou tam stále považováni za nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše a většina z nich nemá žádné státní občanství.

Téměř 140 000 Rohingů z barmského Arakanského státu opustilo domovy po krvavých střetech s buddhisty v roce 2012.

Za první tři měsíce letošního roku se na riskantní cestu na člunech převáděčů vydalo již 25 tisíc Rohingů a Bangladéšanů, což je dvakrát tolik ve srovnání se stejným obdobím roku 2014, oznámil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Reklama

Výběr článků

Načítám