"Papež oznámil, že se svého duchovního úřadu vzdá 28. února ve 20:00 SEČ. Tím začíná takzvané období sede vacante (uprázdněného papežského stolce)," oznámil mluvčí Vatikánu Federico Lombardi.

Pětaosmdesátiletý papež rezignaci oznámil osobně v latině během konzistoře pro svatořečení 800 mučedníků z Otranta. Vysvětlil, že cítí tíhu úřadu a že své rozhodnutí dlouho zvažoval a přijal je pro dobro církve. Benedikt XVI. řekl, že jeho rozhodnutí je zcela svobodné a je si „plně vědom závažnosti tohoto gesta".  Tím je jeho rozhodnutí platné.

„Blesk z čistého nebe,“ okomentoval zprávu děkan kardinálského kolegia Angelo Sodano.

Prohlášení papeže Benedikta XVI. k rezignaci

Drazí bratří,

sezval jsem vás na tuto konzistoř nejen kvůli třem kanonizacím, ale také, abych vám sdělil rozhodnutí velkého významu pro život církve. Poté, co jsem opakovaně zpytoval své svědomí před Bohem, dospěl jsem k jistotě, že moje síly nejsou kvůli pokročilému věku dál schopné adekvátně zastávat Petrův stolec. Jsem si dobře vědom, že tento post kvůli své základní duchovní podstatě musí být vykonáván nejen slovy a skutky, ale také modlitbami a strádáním.

V tomto světě podléhajícím rychlým změnám a otřásaném otázkami o hloubce významu víry pro život, jako řídící Petrovy bárky a hlasatel evangelia k obojímu potřebuji sílu mysli a těla, sílu, která v posledních málo měsících ve mně slábla v takové míře, až jsem si uvědomil neschopnost adekvátně zastávat stolec, který mi byl svěřen.

Z tohoto důvodu, dobře si vědom vážnosti tohoto činu, v naprosté svobodě vyhlašuji, že se zříkám papežského stolce, následnictví svatého Petra, které mi bylo svěřeno kardinály 19. dubna 2005, a to tak, že od 28. února 2013 20:00 bude římský stolec stolec svatého Petra, prázdný a konkláve bude svoláno ke zvolení nového pontifa těmi, jimž to přísluší.

Drazí bratří, děkuji vám nejupřímněji za veškerou lásku a práci, jíž jste mě na postu podporovali, a žádám o prominutí svých selhání. A nyní nechte nás svěřit svatou církev do péče našeho nejvyššího pastýře, našeho Pána Ježíše Krista, a zapřísahám jeho svatou matku Marii, aby pomohla asistovat otcům kardinálům svou mateřskou přímluvou při volbě nejvyššího pontifa. Pokud jde o mne, budu nadále chtít sloužit z celého srdce svaté církvi Boží životem věnovaným modlitbě.

Benedikt XVI. se o možnosti rezignovat zmínil už před dvěma lety: "Když si papež jasně uvědomí, že už není fyzicky či psychicky schopen plnit jemu svěřený úkol, má právo, za určitých okolností i povinnost, vzdát se úřadu," řekl tehdy.

Podle Kodexu kanonického práva je papežova rezignace možná. Aby byla platná, je potřeba, aby rozhodnutí o ní bylo učiněno svobodně a bylo řádně oznámeno. Kanonické právo ale výslovně neuvádí, komu a jak přesně má být rezignace podána.

Netrpí depresemi

Mluvčí Vatikánu vyloučil, že by papeže k rezignaci vedly deprese nebo nejistota či problémy ve funkci. Naopak ocenil jeho odvahu, s níž se rozhodl pro tento krok. Neobává se ani, že by jeho odchod vedl ke schizmatu v církvi. Podle něj netrpí papež žádnou určitou nemocí. Nevyloučil ale, že se chtěl vyhnout vyčerpávajícím Velikonocím. Už o Vánocích bylo patrné, že je unavený.

Papež Benedikt XVI. v roce 2006 na návštěvě Krakowa.

Papež Benedikt XVI. v roce 2006 na návštěvě Krakowa.

FOTO: Wolfgang Rattay, Reuters

Papež uvedl, že jeho nástupce zvolí konkláve, shromáždění kardinálů, které se musí sejít 15 až 20 dnů po papežově odstoupení.

Vatikán uvedl, že po odstoupení papeže bude stolec prázdný až do zvolení nového a že očekává, že mezidobí bude krátké.

Papežská rezignace je vzácná

Rezignace hlavy katolické církve není běžná. Jedním z nejznámějších případů je rezignace Celestýna V. z roku 1294. Pontifikátu se vzdal po pěti měsících v úřadu. Celestýn V. vydal slavnostní dekret, který papežovi rezignaci umožňoval a následně ji sám podal. Pak žil ještě dva roky a římskokatolická církev ho svatořečila. Právě jeho dekret podle historiků rozptýlil pochybnosti o možnosti papežské rezignace.

Posledním papežem, který rezignoval, byl Řehoř XII., jenž opustil papežský stolec v roce 1415, a ukončil tak rozkol (takzvané schizma) v západní církvi, kdy si na nejvyšší úřad v církvi dělali nárok hned tři lidé a papežové byli i v Pise a v Avignonu. Jeho abdikace nebyla zcela dobrovolná.

Za války byl u nacistického dělostřelectva

Benedikt XVI., vlastním jménem Joseph Alois Ratzinger, se narodil 16. dubna 1927 v bavorském Marktlu na Innu. Ve čtrnácti letech se stal členem organizace Hitlerjugend a o dva roky později byl naverbován do dělostřelectva nacistické armády. Špatné zdraví ale nedovolilo jeho plné nasazení. Ratzinger zdůrazňuje, že do Hitlerovy mládeže stejně jako do armády musel proti své vůli.

Po skončení války se už mohl věnovat studiu teologie. Po absolvování studia v Mnichově působil na několika německých univerzitách. V roce 1977 se stal arcibiskupem mnichovským a freisingským.

Do papežského úřadu byl zvolen po smrti Jana Pavla II. v dubnu 2005. Jméno Benedikt (z latinského požehnaný) si vybral jako poctu papeže Benedikta XV. (sloužil pontifikát v době 1. světové války) a Svatého Benedikta z Nursie.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Papež Benedikt XVI. navštívil v únoru mši řádu maltézských rytířů ve Vatikánu