Článek
Sonda v blízkosti Pluta proletěla krátce před 14. hodinou SELČ. Měla pořídit snímky jeho povrchu a shromáždit množství dalších dat.
Manévr dosud probíhal podle plánu, naposledy se sonda ohlásila v úterý, načež přesměrovala svou anténu, aby se mohla soustředit na svůj cíl. Znovu se má ohlásit po úterní půlnoci.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Blízký průlet kolem Pluta je složitá operace, jelikož pozorovací a sběrná zařízení jsou předem naprogramována a pracují automaticky. Přibližování rychlostí 14 kilometrů za sekundu proto musí probíhat po přesně vymezené trase a vyžaduje perfektní načasování – jinak hrozí, že kamery by trpasličí planetu vůbec nemusely nasnímat.
Snímek planety ze vzdálenosti 1,5 miliónu kilometrů
Výzkumníci z NASA proto sondu navedli do pásu širokého 100 x 150 kilometrů, přičemž bylo třeba, aby do určitého bodu sonda dorazila v časovém rozmezí 100 sekund.
BEZ KOMENTÁŘE: Start sondy New Horizons a animace její cesty sluneční soustavouVideo: NASA
Vědci si slibují, že se díky New Horizons o Plutu, ale také o jeho pěti měsících dozvědí spoustu nového. „Nemohu se dočkat, až data dorazí a začneme je třídit. Teď je to ještě, jako bychom stáli pod vodopádem a užívali si to,“ řekl Alan Stern z průzkumného projektu New Horizons.
Sonda odstartovala v lednu 2006 v době, kdy Pluto bylo pokládáno za devátou planetu ve Sluneční soustavě. Ještě tentýž rok bylo z tohoto seznamu vyškrtnuto. Mluví se o něm jako o trpasličí planetě.
Sonda poslala na Zemi první snímky letos v lednu poté, co ji po devíti letech letu, při němž urazila 4,8 miliardy kilometrů, probudili v loňském roce z hibernace.
K poslednímu objevu dopomohla New Horizons tento týden, když z jejích záznamů vědci vyčetli, že Pluto je ve skutečnosti trochu větší, než se dosud domnívali, a v průměru měří 2370 kilometrů.
BEZ KOMENTÁŘE: Vědci objevili na Plutu možnou ledovou čepiciVideo: Reuters
Záhadné Pluto
Ačkoli je Pluto součástí Sluneční soustavy a bylo objeveno už v roce 1930, moc se toho o něm vzhledem k jeho vzdálenosti neví. Teprve v 90. letech si astronomové uvědomili, že je součástí komplexního systému desetitisíců těles v oběžné dráze Neptunu, zvaného Kuiperův pás.
Oběžná dráha Pluta, na jehož povrchu panuje teplota minus 230 stupňů Celsia, se vychyluje tak, že někdy bývá blíže Slunci než Neptun.
