V průzkumu odpovídali studenti čtvrtých až šestých ročníků medicíny. O práci v Německu mělo zájem 53 procent dotázaných, v Británii, USA a Švédsku po sedmi procentech a v Rakousku čtyři procenta studentů.

V případě studentů šestého ročníku, tedy těsně před ukončením studia, byl zájem o Německo ještě větší.

V ČR preferují soukromá zařízení

Z těch, co plánují odejít do ciziny, chtělo v Německu pracovat 61 procent, ve Švédsku 11 procent, po šesti procentech v Británii a Švýcarsku a tři procenta v Kanadě.

Zatímco v tuzemsku preferovali studenti medicíny jako zaměstnavatele soukromé zařízení, v zahraničí by si rádi hledali práci v zařízení státu.

V Česku měli zájem hlavně o všeobecné a dětské lékařství, po osmi procentech dotázaných, dalších šest procent volilo vnitřní lékařství. Studenti, kteří chtěli odejít do zahraničí, se chtěli zaměřit nejčastěji na anesteziologii a intenzivní medicínu či dětské lékařství, po sedmi procentech, a šest procent na vnitřní lékařství.

Platová očekávání

Nástupní plat při práci v zahraničí si představovala většina od 25 tisíc do 30 tisíc korun, v Česku nejčastěji od 20 tisíc do 30 tisíc korun, jen pět procent očekávalo více než 50 tisíc korun v zahraničí a jen jedno procento v Česku.

Po zapracování, tedy pěti až deseti letech praxe, očekávali v zahraničí plat nejčastěji mezi 50 až 60 tisíci korunami, v Česku nejčastěji mezi 40 až 50 tisíci korunami.

Více než 100 tisíci korun měsíčně očekávalo v zahraničí 12 procent dotázaných a čtyři procenta uváděla stejné očekávání při práci v tuzemsku.

Jde o kolektiv

Při výběru místa budoucí lékařské praxe v tuzemsku zohledňovali studenti na prvním místě pracovní kolektiv, na druhém plat a na třetím dostupnost nemocnice. V zahraničí jednoznačně byly na prvním místě lepší platové podmínky, na druhém získání zkušeností a na třetím studium cizího jazyka.

Za překážku při hledání zaměstnání v ČR nejčastěji označili studenti nedostatečné finanční ohodnocení, nezájem zaměstnavatelů o absolventy a nedostatek informací. Nejčastějším důvodem, proč odmítli nabídku zaměstnání v Česku, byla nemožnost kariérního či platového postupu, práce neodpovídající jejich vzdělání a špatné mezilidské vztahy na pracovišti, shrnul výsledky průzkumu Vavřina.