„Studium v zahraničí má nevýhodu v tom, že ne vždy je zajištěna obdobná úroveň studentů ve skupině, což pak nevede k výsledkům,“ upozorňuje Markéta Horáková z jazykové školy EDU4U v Mladé Boleslavi a dále pro Novinky dodává, že prostředí ještě nemusí zaručit úspěšné výsledky kvůli přejímání chyb od studentů z jiných koutů světa.

Výhodou je, že se lidé většinou naučí mluvit plynule. Ale ne nutně bez chyb.Markéta Horáková, jazyková škola EDU4U v Mladé Boleslavi

Za nesmírně důležité považuje obklopení jazykem v daném prostředí předsedkyně Občanského sdružení Genesis Aneta Bednářová, která má zkušenosti s doučováním angličtiny i s výukou češtiny pro cizince.

Výuka formou zážitků

„Právě to, že nebereme jazyk jako předmět, nemáme ho spojený pouze se školním prostředím, kde probíráme gramatiku a modelové situace, ale že ho opravdu reálně používáme a prožíváme v praxi, vede k tomu, že onen jazyk začneme vnímat jinak,“ vysvětluje Bednářová pro Novinky s tím, že s takovým přístupem se pak jazyk do života včlení mnohem snadněji.

V tom, že jsou studenti vystaveni reálným jazykovým situacím na rozdíl od těch simulovaných při jazykové výuce doma, vidí pozitiva i Lucie Poslušná z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „S jazykem se setkávají v určitém kontextu,“ uvádí.

„Studium v zahraničí je totiž často spojeno s potkáváním zajímavých lidí a také s cestováním. Všechno, co máme spojeno se zážitkem a prožitkem, se do naší paměti vryje mnohem silněji než suché memorování,“ pokračuje Bednářová.

„Výhodou je, že se lidé většinou naučí mluvit plynule,“ souhlasí Markéta Horáková. „Ale ne nutně bez chyb.“ Podle Bednářové si rovněž studující zvyknou na různé přízvuky a hovorový jazyk.

Základem je motivace

Jak Novinkám řekl irský lektor Mícheál Úa Séaghdha z Jazykové školy hlavního města Prahy, hlavní výhodou takového studia je motivace. „Nakonec můžeme zvládnout jakýkoli jazyk, když si s tím dáme dost práce,“ tvrdí. Studium v zahraničí podle něj vybičuje k mnohem lepším výkonům než doma.

S motivací souhlasí i Dana Štefková, metodička a jednatelka z CC školy jazyků v Českých Budějovicích. Zvládnout jazyk je v danou chvíli naprostá priorita, zvlášť když není možné domluvit se jinak než cílovým jazykem.

„Dokonce i zjevné nevýhody, jako finance či zvykání si na život v cizím prostředí, se mohou přetavit ve výhody,“ pokračuje Úa Séaghdha. „Pro studenty je to velká výzva, roste tak jejich motivace dosáhnout výsledku.“ Dodává, že samozřejmě není nutné strávit veškerou studijní dobu v zahraničí, ale takový čas dle jeho názoru zkrátka nemůže být promarněný. Je pochopitelně důležité udržet zájem i po návratu domů.

Štefková ho doplňuje, že zároveň tu hrají roli i pozitivní očekávání studenta a touha daný jazyk opravdu a rychle zvládnout v daném předem vymezeném období, což nebývá u běžných tuzemských kurzů úplně pravidlem.

„Pocit, že má student na studium nekonečně mnoho času, a v danou chvíli ho k přežití nepotřebuje, vede často k tomu, že se jeho efektivnost zbytečně snižuje,“ míní metodička. „Kvalita samotných kurzů ale bývá často srovnatelná s kurzy tuzemskými.“

Čeští pedagogové bývají pro začátečníky vhodnější

Aneta Bednářová se rovněž domnívá, že výuka jazyků v zahraničí bývá interaktivnější, hodně se dbá na vzájemnou komunikaci mezi učitelem a studentem. „Myslím ale, že i v České republice se tomu trendu přibližujeme. Také vím, že v zahraničí se nám střídali učitelé podle odbornosti a místa původu, abychom si zvykli na různá vyjadřování. V Česku jsem vždy měla jednoho učitele, maximálně druhého – rodilého mluvčího – na konverzaci.“

Spousta českých učitelů je ale podle ní na vysoké úrovni, zvlášť když mají zahraniční zkušenosti. Navíc zejména pro začátečníky, kteří si musí jazyk nejprve „osahat“, mají nespornou výhodu. Spousta lidí se může cítit příjemněji, když ví, že když nebudou rozumět, učitel jim pomůže jejich rodným jazykem.

Výukové styly se různí, stejně tak preference studentů. „Někoho překvapí autonomní vzdělávání, běžné například ve skandinávských zemích, protože pořád ještě spousta našich studentů preferuje vedení vyučujícími před tím, aby si potřebné informace určovali a vyhledávali sami,“ popisuje praxi Lucie Poslušná. „Také frontální výuka jazyků obvyklá v Asii může představovat problém, ačkoli jsou na ni čeští studenti zvyklí z jiných předmětů.“

Pohled studentky jazykovědy a teorie komunikace Ivany Recmanové, která strávila několik let studia v zahraničí, je takový, že vždy záleží na konkrétním jazyce a zemi. „Když se člověk učí nějaký malý jazyk, nemá toho moc na výběr, ale zase bude s největší pravděpodobností v malém kolektivu. Podle mě je nejlepší na studiu jazyka v zahraničí to, že to člověka přinutí daným jazykem komunikovat, seznámí se blíže s jeho kulturou a pozná další místa,“ shrnuje.