Dvouminutová animace přeletu nad trpasličí planetou Ceres zachycuje například pohoří, které se nachází uvnitř obrovského kráteru Urvara. Jeho průměr činí 163 km.

Detailně jde vidět také Occator, který zamotal vědcům hlavu už při prvním snímku povrchu planety. Uvnitř něj se totiž nacházejí dvě výrazné světlé skvrny. [celá zpráva]

Zářící body v kráteru Occator na Ceresu

Zářící body v kráteru Occator na Ceresu

FOTO: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Podle posledních zjištění jde o solné pásy a půdu bohatou na amoniak. „Celkový pohled na světélkující plochy na Ceresu nám dává tušit, že se pod povrchem nachází zmrzlý slaný vodní roztok,“ cituje server NASA vedoucího výzkumného týmu Andrease Nathuesa z institutu Maxe Plancka.

Video s detailní animací povrchu planetky byli vědci schopni vytvořit především díky sondě Dawn, která doputovala na oběžnou dráhu Ceresu loni v březnu. [celá zpráva]

Sonda odstartovala v roce 2007

Na svou dalekou cestu se sonda Dawn vydala v září 2007. Během pozorovací mise se se svým prvním cílem setkala v polovině roku 2011, konkrétně šlo o planetku Vesta – třetí největší a druhé nejhmotnější těleso své kategorie. Vesta se stejně jako Ceres nachází mezi drahami Marsu a Jupiteru.

Sonda Dawn ve vesmíru

FOTO: NASA

Po průzkumu první planetky zamířila díky iontovým motorům sonda Dawn na sklonku roku 2012 na druhou část své výpravy – k trpasličí planetě Ceres. Zde bude stejně jako v okolí Vesty shromažďovat data o gravitačním poli a spektrometrii hornin.

Ceres je vůbec prvním objeveným objektem, jenž obíhá mezi drahami Marsu a Jupiteru. Poprvé jej člověk spatřil už v roce 1801. Se svým průměrem 975 kilometrů je zároveň největším objektem v dané oblasti a svojí hmotností představuje téměř třetinu hmotnosti všech asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.

Detailní zkoumání v posledních měsících ukazuje, že tento vesmírný kolos nemá s ostatními planetkami v oblasti mnoho společného, zřejmě se tedy do ní dostal zvenčí. Astronomové předpokládají, že pochází z tzv. Kuiperova pásu, což jsou planetky, které se nachází až za Neptunem, poslední planetou Sluneční soustavy. Právě v této oblasti je přítomnost amoniaku mnohem běžnější než ve Sluneční soustavě. [celá zpráva]