Společné vzdělávání je široce diskutovaným tématem, Česká školní inspekce chtěla určité informace doplnit. Část odborné i laické veřejnosti se domnívá, že začleňování dětí s lehkým mentálním postižením do běžných škol bude nevýhodné pro všechny strany, rovněž panují obavy, jak budou školská poradenská zařízení zohledňovat přání rodičů dítěte.

Již nyní více žáků integrovaných v běžných školách

Náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys Novinkám sdělil, že prvotní nedůvěra či dokonce odmítání jsou naprosto pochopitelné: „Je třeba využít čas, který máme do 1. září, kdy má začít platit novela školského zákona,“ dodal. „Je na ministerstvu školství, aby co nejlépe nejasnosti okolo inkluze vysvětlilo.“

Učitelé potřebují být více motivováni, aby úspěšně uplatňovali schopnosti, které nepochybně mají.Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor

Ministryně Kateřina Valachová (ČSSD) pomocí otevřeného dopisu už informovala, že nikdo nikoho nebude násilím přemísťovat ze speciální školy do té běžné. [celá zpráva]

Na konferenci zaznělo, že od školního roku 2010/2011 se již většina handicapovaných dětí vzdělává v hlavním proudu. Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala má většina škol s žáky s postižením či různou formou znevýhodnění své zkušenosti. Trend stále pokračuje. „Záleží samozřejmě na druhu postižení,“ upozornil.

Může jít i o to, z jakého prostředí dítě pochází

Nejvíce škol, celé tři čtvrtiny, se setká s žáky s vývojovými poruchami učení. Studijní výsledky dětí se sluchovým postižením jsou kupříkladu na stejné, ne-li lepší úrovni než u většiny žáků. Jejich integrace také narůstá, ale naopak podíl školáků s tělesným postižením v běžných školních institucích klesá.

Náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys

Náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys

FOTO: ČŠI

Dětí s lehkým mentálním postižením chodí do běžných škol v letošním školním roce 24 procent, o šest procent více než před čtyřmi roky. Jak vysvětlil Ondřej Andrys, toto postižení je u mnoha dětí vyvoláno zanedbáním jejich intelektuálního a sociálního rozvoje.

Ještě větší komplikace u nadaných žáků?

Pokud se u dětí neodhalí jejich nadání, může to přinést velké problémy, varovali inspektor s náměstkem. Takový žák pak může být frustrovaný a rezignovaný, čímž se dostane do ještě větší izolace.

Celková situace je ale lepší, než by se dalo čekat. „Naprostá většina škol, které jsme navštívili, je z pohledu rovného přístupu ke vzdělávání na standardní úrovni. Některé jsou dokonce na úrovni výborné. To v situaci, kdy neplatí podpůrná opatření a kdy jsou do vzdělávacího systému směřovány menší prostředky,“ uvedl Andrys.

Inkluze se nebuduje na zelené louce

Náměstek Andrys věří, že školy na inkluzi připraveny budou. „Důležité je,“ řekl dále pro Novinky, „že společné vzdělávání se nebuduje na zelené louce. Není tu žádný bod nula, z našich šetření vyplývá, že spousta pedagogů s tím má zkušenosti. A zvládají to sami díky své profesionalitě.“

Jednat se může jak o individuální přístup k potřebným, tak o různé případy konzultací a doučování. V této souvislosti hovořil Zatloukal o tom, že podle šetření TALIS 2013 hodnotili čeští učitelé subjektivní vnímání vlastní zdatnosti podprůměrně v porovnání s ostatními zapojenými zeměmi - druhá nejnižší hodnota po japonských kantorech.

„Potřebují být proto více motivováni, aby úspěšně uplatňovali schopnosti, které nepochybně mají,“ uzavřel inspektor.