Předloha mimo jiné počítá s novým systémem hodnocení kvality škol. Upravuje také odebírání neoprávněně získaných titulů, poplatky za uznávání vzdělání nebo působení zahraničních škol a jejich poboček v Česku. Sociální stipendium, které mělo vládním návrhem vzrůst z 1620 na 2100 korun, má podle sněmovních úprav představovat čtvrtinu minimální mzdy.

Vysoké školy by měly být podle novely samostatnější i díky změně akreditací. Nynější akreditační komisi má nahradit nový Národní akreditační úřad, který by nevydával doporučení ministerstvu školství, ale rovnou povolení, a to nikoli pro studijní obory, ale pro určitou oblast. Jednotlivé obory by si pak vysoké školy vypisovaly samy.

Nezměněné jmenování profesorů

Sněmovna vyhověla ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD) a v novele nezměnila způsob jmenování profesorů, přestože měla na výběr tři varianty. Ty byly motivovány tím, že prezident Miloš Zeman k nelibosti akademické obce odmítl některým nominacím vyhovět.

Valachová chce vyčkat na soudní dohru, kterou by mělo mít odmítnutí tří kandidátů - Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy a Jana Eichlera navrženého Vysokou školou ekonomickou.

Sněmovna nevyhověla ani návrhu předsedy svého školského výboru Jiřího Zlatušky (ANO) na omezení praxe takzvaných létajících profesorů, podle něhož by akademičtí pracovníci mohli v zásadě působit jen na jedné vysoké škole. I když Zlatuškův výbor tuto změnu doporučil, ministryně ji odmítla.

Na doporučení výboru se naopak do novely dostala možnost, aby se mimořádným profesorem stal odborník ze zahraničí, jenž by mohl působit i jako garant studijního programu, nebo významný odborník s dvacetiletou praxí. Pozměnila se také úprava rady pro vnitřní hodnocení vysoké školy.