Gravitační vlny byly detekovány 14. září ve 4:51 oběma sesterskými zařízeními LIGO, nejprve v louisianském Livingstonu a o sedm milisekund později ve washingtonském Hanfordu.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Takřka simultánní detekce byl nutná pro potvrzení, že jde o skutečnou událost.

Fyzikové dospěli k závěru, že detekované vlny vznikly při spojení dvou černých děr do jediné, mnohem větší. I tento děj byl teoreticky předpovězen, doposud se jej ale nikdy nepodařilo pozorovat. Ke kolizi černých děr došlo ve vzdálenosti 1,3 miliardy světelných let. Černé díry měly hmotnosti 29krát a 36krát větší než Slunce.

Zaznamenaný střet dvou černých děr na počítačové simulaci.

Zaznamenaný střet dvou černých děr na počítačové simulaci.

FOTO: Ligo Laboratory, Reuters

Obtížný úkol   

Detekovat gravitační vlny je složité, vědci proto potřebovali mnohem silnější zdroje gravitačních vln, než jaké představují planety a hvězdy. Nejlepším zdrojem se zdály být právě černé díry, které jsou mnohonásobně hmotnější než hvězdy a planety. Při svém zrození, když se do sebe zhroutí hvězda, produkují silné gravitační vlny, ještě silnější jsou ale vlny ze srážky dvou takovýchto děr, ke kterému dochází velmi vzácně, v naši galaxii asi jednou za milión let.

Astronom David Reitze ukazuje vzájemné působení dvou černých děr

Astronom David Reitze ukazuje vzájemné působení dvou černých děr

FOTO: Gary Cameron, Reuters

Dvě černé díry, které se srazily, vznikly z dvojhvězdy. Postupně se k sobě přibližovaly, což vedlo ke stále většímu zakřivení prostoru a zvyšování rychlosti vzájemného oběhu. Nakonec se spojily v jednu otáčející se černou vlnu emitující další gravitační vlny, než došlo k jejich uklidnění.

„Kolidující černé díry, které vyprodukovaly gravitační vlny, vyvolaly násilnou bouři v předivu času a prostoru, bouři, která čas zrychlila, zase zpomalila a znovu zrychlila, bouři, v níž se prostor ohnul na jednu, a pak na druhou stranu," řekla na tiskové konferenci Gabriela Gonzalezová ze Státní univerzity v Louisianě.

Laserový interferometr LIGO

LIGO využívá laserového paprsku, který se vysílá do čtyři kilometry dlouhých vakuových trubic. Analýza odrazu v zrcadlech na konci trubic umožňuje zjistit drobné změny vzdálenosti mezi zrcadly. Při průchodu gravitačních vln se vzdálenost mezi zrcadly zvětšuje a zmenšuje, jak prostor expanduje a smršťuje se.

letecký záběr laboratoře s laserovým interferometrem LIGO v Livingstonu

Letecký záběr laboratoře s laserovým interferometrem LIGO v Livingstonu

FOTO: Ligo Laboratory, Reuters

Zařízení je extrémně složité, protože změny jsou menší než milióntina velikosti atomu. Proto je potřeba, aby obě zařízení ležela dostatečně daleko od sebe, v tomto případě zhruba tři tisíce kilometru.

Pokud se opravdu potvrdí, že jde o gravitační vlny, bude to největší objev desetiletí spolu s objevem Higgsova elementu.

S obecnou teorií relativity přišel Einstein v roce 1915. Nepřímý důkaz o existenci gravitačních vln získali vědci v 70. letech minulého století na základě výpočtů, které byly oceněny Nobelovou cenou. Čtvrteční oznámení ale podává první přímý důkaz.

"Je to doopravdy vzrušující událost," komentoval informaci pro agenturu Reuters ředitel amerického Ústavu pro gravitaci a vesmír. Abhay Ashtekarm, "otevírá to úplně nové okno pro studium vesmíru."

Podle Saula Teukolského z Cornellovy univerzity jde o jeden z největších vědeckých objevů za poslední půlstoletí.