Podle Charváta města inkluzi podporují a v základních školách se již v podstatě odehrává i v současnosti. Novou úpravu ale označil za příliš direktivní a jednostrannou.

Alespoň roční odklad...

„Bez zázemí ve formě speciálních pedagogů, kteří se těmto dětem budou věnovat, bez zázemí, aby se jasně řeklo, jak se bude přispívat na pomůcky, na úpravy škol, nelze vstoupit v letošním roce do tohoto kroku. My se tomu nebráníme, ale pojďme se na to připravit a pojďme dál posunout tu inkluzi, která už nyní ve školách probíhá,” uvedl Charvát.

Délku odkladu ale nechtěl specifikovat. „Jestliže budeme rychle postupovat a během letošního roku připravíme veškeré podklady, které se zahrnou do rozpočtu příštího roku, můžeme už v příštím roce na to případně reagovat,” řekl Charvát.

Společně s odborníky je prý nutné diskutovat o problémech romské menšiny, dětí s handicapy a žáků, kteří nezvládají standardní výuku.

Speciálních škol se změny nedotknou, opakuje ministryně

S myšlenkou odkladu o rok nebo dva nedávno přišli také někteří poslanci, zaznívala i z krajů. Valachová ale odklad ostře odmítá. Připomněla, že už nyní mají ředitelé ze zákona povinnost dítě s potřebou podpory přijmout, pokud patří do jejich spádové oblasti.

„Novela pouze práva dětí spojuje s konkrétními podpůrnými opatřeními a finančními prostředky,” řekla nedávno ministryně.

Vícekrát zopakovala, že speciálních škol se změny nedotknou. Z dětí s lehkým mentálním postižením mohou být v běžných školách vzdělávány pouze ty, které nemají jiné problémy.

„Trvám na tom, že je správně, aby směřovaly do hlavního vzdělávacího proudu. A ony už tam směřují, už nyní jsou jich tam 3000,” uvedla Valachová.

Nová opatření v prosinci hájila také v Brně před řediteli škol. Někteří tehdy naznačili obavy z dopadu změn, zmiňovali časové nároky na přípravu a obtížnost vzdělávání žáků se specifickými potřebami ve společných třídách s ostatními žáky.