Vzkřísit severní bílé nosorožce, jichž na světě zbývají poslední tři exempláře, chtějí vědci pomocí reprodukce kmenových buněk odebraných nedávno uhynulým jedincům. Šanci záchrany dává tuponosým nosorožcům nedávno zformovaný tým uznávaných světových odborníků ze čtyř kontinentů v oblasti kmenových buněk, vedený německým Leibnizovým institutem pro výzkum divokých zvířat a těch v zoo.

Materiál poskytnou mrtví i živí

Vědci hodlají využít i poslední severní bílé nosorožce transportované v roce 2009 v rámci projektu Poslední šance na přežití ze Zoo Dvůr Králové do keňské rezervace Ol Pejeta.

Mrtví i doposud živí nosorožci poskytnou vědeckému týmu potřebný genetický materiál, což znamená vůbec první použití technologie kmenových buněk v ochraně přírody.

„Pokud by šlo vše podle plánu, oplodněné pohlavní buňky by bylo možné vložit do náhradní matky, která by porodila plodného jedince severního bílého nosorožce. Úspěch by přinesl nové možnosti v boji proti lidmi způsobenému vymírání biologických druhů,“ přiblížil Jan Stejskal ze Zoo Dvůr Králové, která vlastní poslední tři jedince severních bílých nosorožců.

Od myši k nosorožci

Buněčné technologie představují podle vědecké konference ze začátku letošního prosince ve Vídni jedinou cestu k záchraně tuponosých nosorožců.

„Jednomu z účastníků konference, Katsuhiku Hajašimu z univerzity v Kjúšú, se už podařilo vypěstovat myš z jednoduchých kožních buněk. Mezinárodní tým vědců se dnes snaží zkušenosti tohoto úspěšného výzkumu převést do výzkumu kmenových buněk severních bílých nosorožců,“ vysvětluje Stejskal.

Genetický materiál více než deseti uhynulých severních bílých nosorožců schraňují genetické banky v Berlíně a v San Diegu.

Buňky vytlačují embryotransfer

Reprodukce kmenových buněk zřejmě při záchraně tuponosých vytlačuje původně uvažovaný embryotransfer – zavedení laboratorně získaného embrya do dělohy náhradní matky nosorožce bílého jižní formy. Odběr vajíček z dělohy nosorožčích samic zatím jako jediní na světě v Zoo Dvůr Králové už několik týdnů umějí. Způsob jejich oplodnění, o což se mj. snaží i vědci v italské Cremoně, ale zatím nikdo nevyzkoušel.

„Královédvorská zoo se přes 40 let snaží o záchranu severního poddruhu nosorožce tuponosého, který už může být rozmnožen pouze metodou umělé reprodukce,“ poznamenal ředitel královédvorské zoo Přemysl Rabas.