Jejich zprávu z letošního léta připomněl v pokračující diskusi o globálním oteplování britský deník Express. Nemá jít ovšem vůbec o léta nepolevujících mrazů a hlubokého zalednění jako v závěru poslední doby ledové před 27 až 18 tisíci lety, nýbrž o výrazné ochlazení s výkyvy, jako kupříkladu v období let 1645 až 1715, kdy v Anglii v zimě zamrzala i řeka Temže.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Doprovodné přírodní jevy, jako byly dlouhé zimy, někdy velmi kruté, sucho a záplavy, devastovaly v letech tzv. Maunderova minima úrodu, což vedlo k hladomoru, epidemiím moru a neštovic, k bouřím i častějším válkám zejména v 17. století.

Bleskové povodně, neúroda, hladomor

Četný výskyt přívalových dešťů a povodní zachytili i uherskobrodští kronikáři.

„V den sv. Vavřince, jenž jest 10. aug., vnáhle ukrutná, předtím nikdy nevídaná a neslýchaná voda se pod Brod sběhla… Ta ukrutná voda, podělajíce nesčíslné škody, tak jak se náhle přivalila, tak také zase náhle odběhla,“ zapsal kronikář František Lechota k bleskové povodni z roku 1672.

„Západní Evropa zažila nejhorší neúrodu v roce 1648. Zdražování chleba vyvolalo povstání na Sicílii i ve Stockholmu a jinde,“ píše ekonomický server Armstrog Economics. Prusko v důsledku hladomoru ztratilo čtyřicet procent obyvatelstva, Skotsko asi patnáct procent. Podobné jevy zaznamenaly civilizace i na východě – přes Indii po Japonsko.

Nový předpovědní model se opírá o objev druhé vrstvy elektromagnetických vln uvnitř Slunce, a to blíž jeho povrchu. Když jsou obě vlny sladěné, je aktivita Slunce velká, když se naopak rozejdou, Slunce ochabne.

„Obě vlny mají frekvenci asi 11 let, ale poněkud odlišnou a časově se vyrovnávají,“ uvádí vedoucí týmu, matematička Valentina Žarkovová z Northumbrijské univerzity na webu konference NAM15 (National Astronomy Meeting 2015).

„Během cyklu vlny kolísají mezi severní a jižní hemisférou Slunce. Spojením obou vln a porovnáním s reálnými údaji o probíhajícím slunečním cyklu jsme zjistili, že naše předpovědi jsou z 97 procent přesné,“ dodala vědkyně původem z Kyjeva, působící od 90. let na britských univerzitách.

Když se vlnové fáze vyruší, svit ochabne

Nový způsob předpovědi solární aktivity čerpal z pozorování magnetického pole Slunce na Wilcoxově observatoři v Kalifornii, ze tří cyklů v období 1976 až 2008. Na základě těchto dat dospěli vědci k závěru, že právě ve 30. letech tohoto století vypadnou obě sluneční elektromagnetické vlny zcela ze synchronizace, což způsobí značné omezení sluneční aktivity.

„Jejich vzájemné působení bude rušivé nebo se zcela vynulují,“ shrnula Žarkovová.

„Když se fáze úplně rozejdou, vzniknou podmínky, které byly naposledy v Maunderově minimu,“ dodala s odkazem na název zmíněné periody v 17. a 18. století. Z tohoto období nejsou větší zmínky o skvrnách na Slunci, tedy o projevu jeho aktivity.

Za druhé nejchladnější období jsou pak označovány roky 1400 až 1510 (tzv. Spörerovo minimum) a třetí, tzv. Daltonovo minimum (1790 až 1830).

Pomocným nástrojem je nejstarší databanka měřené teploty v Anglii, jež se datuje od roku 1659 (Central England Temperature). Ukazuje i na prudké výkyvy. Na jedné straně krutou zimu 1683–84, kterou ale za dva roky následovala pátá nejteplejší v dějinách měření instituce.