Článek
Britští meteorologové potvrdili, že letos se průměrná teplota povrchu zatím pohybovala na rekordních úrovních, byla 0,68 stupně Celsia nad průměrem z let 1961 až 1990.
„Vysoké teploty v tomto roce ukazují na pokračující vliv skleníkových plynů,“ řekl v této souvislosti ředitel ústředí britské Meteorologické kanceláře Stephen Belcher. „Příští rok bude zřejmě podobně teplý. Je jasné, že se klima mění,“ dodal.
Belcher zároveň upozornil, že i když globálně teploty porostou, léta v Evropě mohou zůstat chladnější.
Oponent zprávy, profesor Univerzity v Readingu Rowan Sutton, dodal: „Zdá se velmi pravděpodobné, že globálně budou roky 2014, 2015 a 2016 mezi těmi vůbec nejteplejšími zaznamenanými.“ I on zmínil dopad lidské činnosti: „Zaznamenáváme efekt stále se kumulující energie v oceánech a atmosféře způsobený skleníkovými plyny.“
Více jevů naráz
„Je to důležitý obrat v pozemském klimatu, kdy probíhá několik velkých změn naráz,“ upozornil profesor Asam Scaife z Meteorologické kanceláře. Připomněl dva kulminující jevy. Prvním z nich je fenomén El Niňo v Pacifiku, který se opakuje každých pět let. Přináší srážky do oblastí, kde bývá sucho, a sucha do vlhkých oblastí. Sucho tak ohrožuje jih Afriky, východní Asii a Filipíny, naopak záplavy přijdou do Jižní Ameriky, zároveň by ale také měla skončit sucha v Kalifornii. El Niňo zároveň přispívá k růstu teplot.
Současně vstupuje do teplé fáze severopacifický jev PDO (Pacific Decadal Oscillation), který má desetiletý cyklus, a přispěje k nárůstu teplot. Naopak do chladné fáze se vstupuje severoatlantský jev AMO (Atlantic Multidecadal Oscillation), což by mohlo značit, že další léta budou suchá, ale chladnější a mohou se obnovit ledy v Arktidě. Bude tomu však pouze v případě, že nad ním nepřeváží severopacifický PDO.