Převažuje pohled, že čas je jednosměrný tok událostí spjatých se samou existencí vesmíru. Oponenti výkladu namítají, že čas sám o sobě přece neexistuje, takže ho musí „produkovat“ hmota.

K těmto sporům běžnému životu dosti vzdáleným ale nyní přibyl dost podstatný aspekt. Atomové hodiny, nejpřesnější ze všech, začaly ukazovat víc, než odpovídá skutečnému času na Zemi.

Nejde o obdobu přestupného roku, který plyne z rozdílu mezi kalendářem a dobou oběhu Země kolem Slunce. Tentokrát jde o to, že – zjednodušeně řečeno – naše planeta se proti „ideálnímu času“ malounko opožďuje. Příčinou jsou zejména tzv. slapové jevy, tedy setrvačné brždění rotace Země v důsledku působení gravitace Měsíce na světové oceány, a přelévání těžkých hornin ve žhavém zemském jádru.

Na tento fenomén upozornila už před třemi lety Mezinárodní služba zemské rotace a orientace (ERRSS), „referenční“ organizace atomového času.

Elektronické systémy potřebují synchronizaci

„Letos si bude celý svět muset přidat jednu sekundu,“ oznámil šéf americké pobočky ERRSS Nick Stamatakos. Den „D“ Američané stanovili na 30. červen.

Synchronizace všech hodin na světě je životně důležitá například pro navigační systémy, elektronické komunikace a pro bankovní systémy. Zároveň je ale nesmírně obtížná. USA přesto trvají na globální úpravě, zatímco jiné země, například Británie, soudí, že rozdíl není tak velký, aby bylo třeba čas upravovat. Rozhodnout má v příštích měsících mezinárodní konference.