Hlavní obsah

Na Slovensku našli stopy po lidojedech

Právo, Ivan Vilček (Bratislava)

Archeologické nálezy na Slovensku u obce Budmerice či Štúrovo ukázaly, že původní obyvatelé tohoto území konzumovali lidské maso. Odborníci ale tvrdí, že lidožroutství bylo spíše rituální záležitostí.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Z mladší doby kamenné se zachovaly různé lidské kosterní ostatky. Některé jsou pietně uloženy, jiné jen pohozeny. Antropologové si na některých kostech všimli řezné rány, seknutí nebo stopy po tepelné úpravě. Prostě měly podobné znaky, jako když se porcuje zvířecí maso. Tyto lidské ostatky mohly být kuchyňským odpadem,“ cituje týdeník Plus 7 dní archeologa Pavola Jelínka.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

U obce Budmerice objevili archeologové kosterní ostatky a dvacet nádob na potraviny. „Jedna kost má podle posudku antropologa tzv. hrncový lesk. Znamená to, že se vařila v hliněné nádobě a vyleštila se otíráním o stěnu nádoby. Tím získala tento specifický povrchový znak,“ objasňuje Jelínek. Tento nález však není ani zdaleka ojedinělý.

Archeologové a antropologové opakovaně narazili na území Slovenska na lidské kosti, na nichž se zachovaly stopy po zvláštní posmrtné manipulaci. „Na našem území se zachovaly projevy pojídání lidského masa ze starší doby bronzové. Na lidský kanibalismus poukazuje především vzhled kostí – u některých předpokládáme, že prošly tepelnou úpravou. Tento jev potvrzují stopy řezných ran na kostech v oblasti kloubů a především stopy po porcování,“ objasňuje antropolog Július Jakab z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd.

Kanibalismus většinou z hladu

Kromě Budmeric se našly zajímavé kosti ve Štúrovu. Slovenský badatel Juraj Pavúk prozkoumal část tamějšího neolitického sídliště, kde našel několik kostí. „Na některých bylo vidět opálení a vybírání morku,“ říká Jelínek. Rovněž v Blatném našli archeologové kosti, které byly tepelně upravované. V jámě například ležela lebka obložená kameny. Tyto nálezy vypadají jako doklady obětování lidí spojeného s kanibalskou hostinou. Našly se rovněž dvě ženské lebky se stopami po úderech sekerou a každá z nich byla uložena v nádobě.

Lidský kanibalismus byl v době kamenné a bronzové, ale i v pozdějších dobách poměrně rozšířeným jevem. Lidé jedli v minulosti lidské maso často z náboženských důvodů, i když měli dostatek jiné potravy. Častým důvodem konzumace lidského masa však byl hladomor. „Lidský kanibalismus provází člověka odjakživa. Lišil se pouze v příčinách, způsobu a v tom, které části lidského těla se konzumovaly,“ dodává Jakab.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám