Hlavní obsah

Ve Spojených státech našli „virus hloupnutí“

Právo, mcm

Chlorovirus ATCV-1, který obvykle žije na zelených řasách, dokáže po přenosu na lidi poškodit jejich duševní schopnosti. Podle listu The Independent to tvrdí američtí vědci na základě výzkumu duševních schopností téměř stovky lidí, z nichž část měla chlorovirus v těle.

Foto: Profimedia.cz

Vir žije na zelených řasách, není však jasné, zda se odtud přenáší na lidi.

Článek

„Je to názorný příklad, který ukazuje, že ,nevinný‘ mikroorganismus, který v sobě máme, dokáže ovlivnit chování i poznání. Mnoho fyziologických rozdílů mezi osobou A a B je zakódováno v souboru genů, který dědíme po rodičích, nicméně za některými z nich stojí různé mikroorganismy v našem těle a způsob, jakým ony a naše geny na sebe působí,“ uvedl doktor Robert Yolken z Johns Hopkins University, který výzkum vedl.

Jeho tým se rozhodl odhalit účinky ATCV-1 poté, co prozkoumal mikroby v hrdle duševně nemocných lidí a nalezl tam stopy viru. Prozkoumal proto duševní vlastnosti 92 lidí, z nichž čtyřicet virus mělo.

Ukázalo se, že lidé s rostlinným virem byli horší v testech sledujících rychlost a přesnost zpracování zrakových vjemů. Podle studie, kterou zveřejnil

časopis Proceedings of the National Academy of Sciences, dosahovali horších výsledků i při pokusech týkajících se udržení pozornosti.

Dokázali ji udržet kratší dobu než lidé bez ATCV-1 a navíc se dali snadno vyrušit. Jak uvedla Elizabeth Pennisiová z časopisu The Science, „účinky (viru) byly relativně mírné, ale významné“.

Myši dopadly stejně

Účinky viru pak Yolkenův vědecký tým zkoumal i na myších. Zjištěné rozdíly mezi hlodavci s ATCV-1 a bez něj byly velmi podobné výsledkům u lidí. „Vytvořili pitomější myši nebo aspoň myši, které hůře zvládaly některé úkoly,“ uvedl Michael Byrne z časopisu Motherboard.

Podle neurobiologa Mikhaila Pletnikova, který se na výzkumu podílel, to odhaluje „společné mechanismy, které mnoho mikrobů používá k ovlivnění poznávacích funkcí u lidí i zvířat“.

Profesor James Van Etten z University of Nebraska, který odhalil virus ATCV-1 v řasách, připomněl, že tyto výzkumy „ukazují, že mikroorganismy v našem těle mají větší vliv než cokoli jiného, co kdo předpovídal“.

Podle Yolkena je to upozornění, abychom „se podívali na to, zda můžeme zlepšit poznání lidí a jejich chování změnou ve složení jejich mikrobiomu“, tj. skladby bakterií a virů v těle.

Virus ATCV-1 byl už před několika lety objeven v mozku mrtvých lidí, nebylo však jasné, zda se tam dostal už před smrtí, nebo až po ní.

Když je ale Yolkenův tým nalezl i v hrdle duševně chorých, zaměřila se pozornost na souvislost mezi ATCV-1 a duševním zdravím lidí.

Zatím není jasné, jak se tyto viry na lidi přenášejí. Byly totiž zjištěny i u lidí, kteří neplavou, a kteří je tedy nemohli získat v nějaké vodní nádrži.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám