V Evropě se zasolené půdy vyskytují především v Maďarsku, Rumunsku, Řecku, Itálii a na Pyrenejském poloostrově. Celkově to jsou až tři milióny hektarů.

Příčiny hromadění solí jsou částečně přírodního rázu, ale největší díl odpovědnosti za ztrátu úrodnosti půdy má na svědomí člověk se svou intenzivní zemědělskou činností. Je to nejen kontaminace půdy postřiky a hnojivy, ale také zavlažování odpadními vodami bohatými na soli či nesprávným odvodňováním.

Největší plochy zasolené neúrodné půdy se mimo Evropu nacházejí v okolí Aralského jezera, v povodí čínské Žluté řeky (Chuang-che) či oblast Eufratu v Sýrii a Iráku.

Sůl narušuje vývoj rostlin, protože omezuje příjem živin a snižuje kvalitu vody, která je pro rostlinu k dispozici. Ovlivňuje také metabolismus půdních organismů.

„Vzhledem k zvyšování počtu obyvatel na planetě a jejich výživy si nemůžeme dovolit ztrácet takové ohromné množství úrodné půdy,“ varoval vedoucí studie Manzoor Qadir z Institutu pro vodu, životní prostředí a zdraví v Hamiltonu.