Badatelé v týmu Toma Highama z Oxfordské univerzity analyzovali za pomoci moderních metod nálezy ze tří různých paleolitických kultur ze 40 archeologických lokalit od Španělska po Rusko. Nenašli však žádné doklady pro to, že by neandertálci žili na jihu Španělska později než před 39 000 lety. Dosud se uvádělo, že tato místa neandertálci obývali ještě před 28 000 lety, či dokonce, podle nepřímých indicií, 24 000 lety.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

To, že jsou tyto nové výsledky preciznější než dřívější datování, vysvětlili badatelé použitím vylepšené radiouhlíkové metody. Také využili kvalitnější postupy, které umožnily odstranit ze vzorku novodobé znečištění, které mohlo dříve vést ke zkreslení výsledků.

Z téměř 200 dat, která vědci získali, vyvodili, že neandertálci s pravděpodobností 95,4 procenta vyhynuli před 41 030 až 39 260 lety. Znamenalo by to, že neandertálci a moderní lidé obývali společně některé části světa po dobu 2600 až 5400 let. Tehdy mezi nimi mohlo docházet, a také docházelo, ke kulturní a genetické výměně. Důsledkem je, že průměrný Evropan si ve své genetické výbavě nese asi dvě procenta genetické informace od neandertálců.

William Davies z univerzity v Southamptonu v komentáři k zveřejněnému článku ale upozornil na to, že genetikové datovali největší výměnu genů mezi oběma skupinami hominidů na dobu před asi 77 000 až 114 000 lety – dlouho předtím, než zástupci druhu homo sapiens přišli do Evropy. V této souvislosti připomněl, že do výzkumu Highamova týmu nebyly zahrnuty vzorky z rozsáhlých oblastí střední a východní Evropy, a navrhl, aby se s podobnou pečlivostí prozkoumaly i tyto oblasti.