Inspektoři sčítali romské žáky ve 483 praktických školách v září podle metodiky ministerstva práce a sociálních věcí potvrzené ombudsmanem, a to ve spolupráci s řediteli škol a třídních učitelů.

Ukázalo se, že z téměř 15 tisíc žáků s lehkou mentální retardací patřily čtyři tisíce k romskému etniku. „Tyto výsledky potvrzují klesající trend v počtu žáků romského etnika zařazovaných do upravených vzdělávacích programů,“ uvedl mluvčí ministerstva školství Marek Zeman.

Sčítání romských žáků se neobešlo bez kontroverze. Resort si vysloužil kritiku od Asociace speciálních pedagogů, podle níž je v rozporu s Listinou základních práv a svobod sledovat u kohokoliv etnický původ, navíc ani není jasné, jak Roma rozeznat.

Kdo je Rom?

Metodika ministerstva práce definuje, že „za romského žáka považujeme člověka, který se za něj sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. sčítání lidu) hlásil, anebo je za takového považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů“.

Asociace tehdy uvedla, že se nelze spoléhat na vyjádření nezletilé osoby s mentálním postižením, navíc prý ředitelé škol nemají jak dohledat zmíněné indikátory a není jasné, kolik osob tvoří „významnou část okolí“.

Inspekce přesto sčítání uskutečnila. Fryč ve Štrasburku také informoval, že počet žáků s lehkým mozkovým postižením ve speciálních třídách klesl za posledních pět let o více než čtvrtinu.

„Z dalších dostupných statistických zdrojů lze také vysledovat pozitivní trend, který vypovídá o zařazování dětí s lehkým mozkovým postižením do hlavního vzdělávacího proudu. Počet individuálně integrovaných žáků s lehkým mozkovým postižením do běžných tříd ZŠ stoupl o více než 66 procent,“ doplnil Fryč.

Romy vyslyšel až Velký senát

Česká republika je ze strany aktivistů i zahraničních institucí včetně Evropské unie dlouhodobě kritizována za nerovný přístup ke vzdělání. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v roce 2007 rozhodl, že 18 romských žáků bylo na tehdejší zvláštní školu odsunuto neoprávněně.

Verdikt vynesl až Velký senát Evropského soudu, čímž zrušil předchozí zamítavé rozsudky českého Ústavního soudu i nižší instance Evropského.

Po tomto rozsudku české ministerstvo školství pravidelně předkládá výsledky plnění Akčního plánu, v jehož rámci se zavázalo mimo jiné podpořit nový systém diagnostiky žáků zařazovaných do praktických škol a připravit novelizaci klíčových zákonů.

Nové metody se už dostávají do praxe. „Přinášejí do diagnostiky nový prvek – přihlížejí k socio-kulturnímu prostředí žáka. V konečném důsledku tak budou komplexněji posuzovány vzdělávací potřeby dětí. Na tomto základě budou stanovena podpůrná opatření,“ uvedl Fryč.