Co se týká finančních zdrojů, 40 procent studujících disponuje více než 10 000 korunami. Zhruba polovinu peněz na studium a živobytí mají studenti veřejných škol ze zaměstnání, u studentů soukromých škol je to dokonce 78 procent příjmů. Zbytek peněz mají zpravidla od rodičů nebo partnera.

"Více než polovina studentů právnických a pedagogických oborů nemá zdroje od rodičů. Naopak přes 80 procent studentů technických a uměleckých škol podporu od rodičů má," uvedl garant výzkumu Jakub Fischer.

Většina budoucích právníků má pravidelný příjem

Právníci mají navíc nejvyšší náklady na živobytí, asi 12 000 korun měsíčně, a na studium, 10 000 korun za semestr. Dvě třetiny studentů práv má proto pravidelný výdělek. Nejmenší výdaje mají studenti technických oborů, asi 8000 měsíčně na živobytí a necelé 2000 na studium za semestr. Technici také tráví v práci nejméně času, 40 procent z nich nemá ani příležitostný výdělek. Před nástupem na univerzitu nikdy nepracovala polovina respondentů.

Při výběru školy přitom podle odpovědí studentů hrála finanční dostupnost studia jen malou roli, hlavní bylo budoucí uplatnění a zájem o obor. Průzkum také ukázal, že naprostá většina studentů by si vybrala stejnou školu a své vyhlídky na trhu práce vidí jako dobré nebo dokonce velmi dobré. Ohledně budoucího uplatnění si věří zejména absolventi zdravotnických, právnických a technických oborů, nejméně si věří zemědělci.

Průzkum také ukázal, že mladí chtějí dosáhnout co nejvyššího vzdělání. Tři čtvrtiny studentů bakalářských programů chtějí pokračovat na magistra, asi 30 procent magistrů chce pokračovat v doktorském studiu. Téměř čtvrtina dotázaných přitom už v minulosti studovala jiný program. Předchozí studium ale ukončovali hlavně kvůli tomu, že nenaplnilo jejich představy či neplnili studijní požadavky.

Velký vliv rodičů

Spokojeni jsou mladí také s vybavením škol, přístupem vyučujících a kvalitou výuky. Výrazně kritičtější jsou ale k tuzemským podmínkám na školách studenti, kteří vyjeli na školu i do zahraničí.

Studijní výjezdy do ciziny se týkaly hlavně studentů magisterských programů, z nichž čtvrtina už buď vyjela, nebo se na zahraniční pobyt chystá. Zájem strávit část studia v cizině deklarovalo také 40 procent nejmladších vysokoškoláků do 21 let.

Na finanční podmínky studentů, jejich zájmu studovat v cizině nebo sebedůvěru ohledně budoucího uplatnění má přitom velký vliv vzdělání a socioekonomická situace jejich rodičů.

Průzkum dále ukázal, že 13 procent studentů má nějaké zdravotní znevýhodnění. Jako překážku ve studiu uváděli své zdravotní problémy zejména lidé s psychickými poruchami.