Hlavní obsah

Kyselost světového oceánu se prudce zvyšuje, měkkýši mají namále

Právo, Alexandr Petrželka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Okyselování oceánu, které je „s nejvyšší možnou pravděpodobností“ přímým důsledkem lidské aktivity, se velmi zrychlilo. Do konce století stoupne kyselost moří o 170 procent, uvádí nejnovější expertní zpráva. Tu jako doporučení pro světové politiky vypracovalo na pět set oceánologů. V pondělí ji dostanou na stůl zástupci zemí OSN, kteří jednají ve Varšavě o opatřeních proti důsledkům globálních klimatických změn.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„V geologických záznamech z minulosti nejsou důkazy, že by změny někdy probíhaly rychleji,“ uvedl studii o zrychlující se acidifikaci oceánů Jean-Pierre Gattuso z francouzské vědeckovýzkumné agentury CNRS.

Kyselost podle měření stoupá „bezprecedentním tempem“, které nemá za posledních 300 miliónů let obdoby.

Škody mohou být 130 miliard dolarů

Důsledkem bude do konce století vymizení 30 procent mořských druhů. „Tak se věci mají,“ konstatoval Gattuso.

V současnosti přijímají světová moře denně 24 miliónů tun oxidu uhličitého. Ten se ve vodě rozpouští a „přidává“ do ní kyselinu uhličitou, takže hodnota kyselosti (pH) se zvyšuje.

„Při úrovni pH, jakou jsme vypočítali pro rok 2100, nebudou už v moři žádní měkkýši – a to jsme nebrali v úvahu oteplování,“ upozornil. Kyselá voda totiž znemožní vytváření vápenatých skořápek, v nichž tito tvorové žijí. Vymizením měkkýšů, které už začíná v polárních vodách, kde je okyselování nejrychlejší, znamená ztrátu nejspodnějšího patra potravní pyramidy – měkkýši jsou potravou ryb, ptáků i velryb.

Finanční ztráty z dominového efektu, k němuž zhroucením potravní pyramidy dojde, vědci k roku 2100 odhadli na 130 miliard dolarů – pokud budou emise oxidu uhličitého přibývat dosavadním tempem.

Impulsem ke změně přístupu ke skleníkovým plynům by se měla stát i skutečnost, že se letošní rok zařadí mezi deset nejteplejších od začátku měření.

Černý scénář se naplňuje

„Všechny nejteplejší roky přišly po roce 1998 a dosavadní teplotní křivky letošního roku ukazují, že bude pokračování tohoto dlouhodobého trendu,“ řekl Michel Jarraud, šéf Světové meteorologické organizace (WMO), která informaci potvrzující dlouhodobý trend zveřejnila. „Všechny chladné roky po tomto datu byly teplejší než nejteplejší roky před ním,“ dodal.

Loni byly koncentrace CO2 vyšší než kdykoli za statisíce let, letos překročily psychologickou hranici 400 ppm (částic tohoto plynu v miliónu částic vzduchu). Rok 2012 byl teplotně rekordním v USA, také Austrálie letos po tři měsíce přepisovala dvanáctiměsíční rekordy.

„Naplňuje se scénář, před kterým vědci už dlouho varují – nejen, že stoupá globální teplota, ale ze všech částí světa přicházejí zprávy o extrémech – v posledních 12 měsících si své užila Austrálie, Jižní Afrika, Pákistán, Rakousko, Finsko, Čína i Japonsko,“ dokreslil zprávu WMO Kevin Parton z australské univerzity Charlese Sturta.

„Jsme odsouzeni k teplejší budoucnosti,“ upozornil Jarraud, a další ze spoluautorů zprávy WMO, Australan Steve Rintoul, připomenul varšavské konferenci jeden z letošních závěrů Mezivládního panelu OSN pro klimatické změny: Období mezi lety 1983 až 2012 bylo nejteplejším třicetiletím za posledních 1400 let. Každá dekáda tohoto období byla teplejší než ta předcházející a teplejší než kterékoli jiné desetiletí od roku 1850.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám