Hlavní obsah

Univerzální vakcína proti chřipce je na dosah, hlásí vědci

Letošní sezóna chřipkových epidemií se pomalu blíží. Pro všechny, kteří touto nemocí často trpí, mají dobrou zprávu britští vědci. Podařilo se jim významně pokročit ve výzkumu vakcíny, která by mohla člověka ochránit proti jakékoli formě chřipkového viru, uvedla BBC. Jen v České republice se touto nemocí každoročně nakazí přes 30 procent obyvatel.

Foto: Profimedia.cz

Virus ptačí chřipky - podtyp A/H5N1

Článek

Proti chřipce se i v současné době dá očkovat, virus ale dokáže skvěle mutovat a jednotlivé přípravky jsou proto účinné zhruba rok. Teď ale vědecký tým z Královské univerzity v Londýně ohlásil, že se podařilo vykolíkovat cestu k vytvoření univerzální vakcíny proti chřipce.

To, na co se vědci soustředili, je jádro viru, které podle nich zůstává společné pro většinu chřipkových kmenů. Zaměřit se na toto jádro je podle nich klíčem k vytvoření univerzální vakcíny. Výsledky výzkumu publikovali v magazínu Nature Medicine.

Současné léky proti chřipce využívají principu, při kterém blokují povrchový protein viru, a tím brání v přenosu nukleové kyseliny do napadené buňky. Jenže virus chřipky je schopný tyto proteiny „měnit jako na běžícím pásu“.

„Zázračné“ T-buňky

Rozhodující v boji proti jádru chřipkového viru mají být tzv. T-buňky (T-lymfocyty), které jsou podstatou buněčné imunity. Výzkumníci jsou přesvědčení, že právě T-buňky budou schopné „rozpoznat“ proteiny v jádru viru. Svou teorii otestovali na viru mexické prasečí chřipky z roku 2009 (ten obsahoval geny lidské, ptačí a prasečí chřipky).

Podle této teorie tak může být „vnější plášť“ viru pro imunitní systém úplně nový a neznámý, zatímco jádro už bude něčím, s čím se imunita mohla „potkat“ u předchozích virů, a bude tedy vědět, jak s ním naložit.

Známe přesnou podskupinu imunitního systému a identifikovali jsme klíčové části ve vnitřním jádru viru. To by vakcína měla zahrnovat
Ajit Lalvani, vedoucí výzkumu

Při výzkumu vědecký tým srovnával úroveň určitého typu T-buněk na začátku pandemie mexické prasečí chřipky se symptomy chřipky u 342 zaměstnanců a studentů Královské univerzity v Londýně. Ukázalo se, že čím vyšší úroveň T-buněk pacient měl, tím mírnějšími příznaky chřipky trpěl.

Z toho vyvozují, že tato konkrétní část imunitního systému nabízí nástroj pro ochranu před chřipkou.

„Je to plán cesty pro vytvoření vakcíny. Známe přesnou podskupinu imunitního systému a identifikovali jsme klíčové části ve vnitřním jádru viru. To by vakcína měla zahrnovat,“ řekl BBC vedoucí výzkumu Ajit Lalvani. Vytvoření vakcíny bude podle jeho odhadu trvat zhruba pět let.

Ve srovnání se současným způsobem vakcinace (navozuje imunitní reakci podobnou té při onemocnění) jde o úplně nový přístup. Spouštěl by totiž reakci imunitního systému, který by začal produkovat protilátky útočící na virus.

Související téma

Foto: Reuters

Snímek viru H1N1 pořízení elektronovým mikroskopem

V případě úspěchu by odměna byla velká. Sezónní chřipka každý rok ve světě zabije až půl miliónu lidí. V Česku v souvislosti s chřipkou zemře každoročně v průměru přes dva a půl tisíce lidí.

Reklama

Výběr článků

Načítám