Příměstské školy už praskají ve švech a starosta se může jen dívat, jak si lidé v takových situacích poradí, a třeba zařídit autobusové spoje na dojíždění do města. Ale taky musí počítat s tím, že pokud nezasáhne, lidé z obce začnou odcházet.

Anebo zapojí veškerou kreativitu a pokusí se najít řešení. S ojedinělým nápadem přišel starosta obce Psáry u Prahy Milan Vácha, který se rozhodl postavit školu formou PPP projektu, tedy s pomocí soukromníka.

„Když se ztrojnásobí počet obyvatelstva, tak se musí zvýšit kapacity všude, ale rozpočtové určení daní pro obce neočekává tak velké investice, jako je stavba školy,“ vysvětluje Vácha.

Podle něj mají fatální problémy i okolní větší obce, jako je například Jesenice. „V roce 1990 měla Jesenice 1800 obyvatel, dneska má asi 9000 a my máme 4200 obyvatel. Je to, jako kdyby dneska měla Praha 3,4 miliónu a divila se, proč je problém se školami a školkami,“ dodává starosta.

Obce řeší problém s nedostatkem kapacit již dlouho. V roce 2003 například právě v Jesenici postavili školu pro 540 dětí, ale ta už je dnes vytížena na maximum.

Našli stavbu a plácli si

Také v Psárech uvažovali o zřízení školy pro druhý stupeň už začátkem minulé dekády, ale všechny propočty ukazovaly, že si ji nemohou dovolit. Stavba školy musí splňovat spoustu norem, od výšky stropu přes zajištění přesně daného minimálního denního svitu po kapacitu sociálních zařízení a odhlučnění učeben, což vyjde draho. Nákladné je ale i potřebné zázemí – kuchyně, jídelny, tělocvičny, kabinety, šatny… A to vše by přišlo vniveč, pokud by se měla budova časem využívat jinak.

V uplynulých deseti letech nejprve vybudovali v bývalém statku dvě třídy základní školy, později byla zrušena klubovna v budově mateřské školy a vznikla zde třída pro 20 prvňáků, ve které bylo možné integrovat děti s poruchami učení.

„My už ty třídy střídáme podle metrů čtverečních a počtu dětí. Kdybychom měli krásnou třídu formovanou na 34 dětí, tak by to šlo, ale tu nemáme,“ popsal Právu Vácha.

A přestože jsou všechny prostory určeny jen pro první stupeň, pořád to je málo a třeba i školní jídelna už vaří výhradně jen pro děti, ačkoli dříve stíhala obsloužit i seniory.

Nakonec ze všech analýz a propočtů vyšla nejlevněji varianta zajistit místa ve škole prostřednictvím PPP projektu. Starosta se domluvil s majitelem nedostavěného velkého rodinného domu. Ten za vlastní peníze přikoupil pozemek, postavil parkoviště, budovu přestavěl a dokončil tak, aby mohla sloužit jako škola.

Obec se zase zavázala smlouvou na dobu neurčitou, že si bude od něj školu pronajímat. Obec vybavila třídy i jídelnu. Měsíčně vyjde pronájem na 80 tisíc korun. „Tady je třeba říci, že dostaneme zhruba 950 tisíc od státu, který dotuje školy podle počtu žáků,“ podotkl Vácha.

Jen provizorně

V září tak nastoupily ve zbrusu nové škole dvě třídy prvňáků, jedna třída druháků a do podkroví se ještě vešlo oddělení předškoláků. Přesto se jedná jen o dočasné řešení, neboť dětí stále přibývá a druhý stupeň základní školy obci chybí.

Tento návod může sloužit starostům, kteří čelí obdobným problémům. Na pomoc shůry se zatím nedá spoléhat, radí Vácha. Jednání na úřadech ho stála již spoustu energie a jeho zkušenost říká, že politici se do řešení těchto dlouhodobých problémů neženou, protože tuší, že jejich působnost ve funkcích je kratší než řešení složitého problému.

Nicméně si Vácha uvědomuje, že pokud nepřijde zodpovědná vláda, bude vše nadále na kreativitě starostů: „Pokud se nepletu, tak Vestec si pronajal třídu v Praze 4 a děti do ní vozí najatým autobusem. Toto už je podle mě řešení naprosto krizové.“