Antibiotika v kombinaci se stříbrem se pak mohou využívat v nižších dávkách a účinkují i na bakterie, které byly dříve vůči antibiotikům rezistentní.

Dlouhodobé nadužívání antibiotik provázelo lékařství zejména v 60. až 80. letech minulého století. „Mnohé bakteriální kmeny se staly odolnými vůči antibiotické léčbě, respektive k potlačení bakteriálních infekcí jsou často potřeba podstatně vyšší dávky antibiotik a jejich kombinace. To s sebou přináší řadu nežádoucích účinků včetně lékové interakce,“ vysvětlil důvody několikaletého výzkumu děkan lékařské fakulty a mikrobiolog Milan Kolář, který se na bádání podílel.

Podstatou olomouckého vynálezu, jehož postup je už přihlášen k patentování na Úřadu průmyslového vlastnictví ČR, je přípravek obsahující směs antibiotika a stříbra ve formě nanočástic nebo vhodné sloučeniny. Přínos je především v tom, že antibiotika s příměsí stříbra opětovně vykazují antibakteriální účinek i vůči takovým bakteriím, na něž antibiotikum bez této příměsi nezabíralo nebo bylo účinné jen zčásti. Účinek lze prokázat i při podstatně nižších koncentracích antibiotika.

Stříbro používali už Římané

„Antibakteriální účinky stříbra jsou známé po staletí. Už Římané používali nádoby ze stříbra nebo házeli stříbrné mince do mléka, aby vydrželo déle čerstvé. Vzhledem k současné popularitě nanočástic jsme se začali věnovat využití nanočástic stříbra v biologických aplikacích. Začali jsme studiem jejich antibakteriální aktivity ve spolupráci s lékařskou fakultou,“ popsal počátky výzkumu Aleš Panáček z katedry fyzikální chemie Přírodovědecké fakulty UP a Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů v Olomouci.

Vědci nejprve potvrdili antibakteriální aktivitu stříbra. Práce zveřejněná v roce 2006 v odborném časopisu The Journal of Physical Chemistry B patřila mezi první práce tohoto druhu, vzbudila velký ohlas v odborném světě a má již stovky citací. Následně přišla na řadu otázka odolnosti bakterií na antibiotickou léčbu, která vědce zaměstnávala v uplynulých zhruba třech letech.

„Napadlo nás přidat k antibiotikům nanočástice. Podařilo se nám prokázat, že nanočástice stříbra velice posilují účinek antibiotik vůči bakteriím. To v praxi umožní používat menší dávky antibiotik v kombinaci se stříbrem, čímž se snižuje riziko vedlejších účinků. Možná ještě důležitější je zjištění, že nanočástice stříbra obnovují účinek antibiotik vůči rezistentním bakteriím,“ zdůraznil Panáček.

Výzkum pokračuje testováním na zvířatech

Nanočástice stříbra se zatím v léčbě bakteriálních infekcí nepoužívají. Aby se v budoucnu staly součástí léčiv, bude nutné provést řadu klinických experimentů, které jsou i velmi nákladné. Podle Koláře byl princip ověřen v laboratorních podmínkách. „Účinnost se podařilo prokázat i při lokální aplikaci formou masti a hydrogelů. V současné době výzkum pokračuje testováním na zvířatech,“ uvedl Kolář.

Spojení antibiotik a nanočástic stříbra zkoumaly v minulosti i jiné vědecké týmy. „V žádném případě nedosáhly tak významných výsledků jako my, tedy tak vysoké antibakteriální aktivity za tak nízkých koncentrací nanočástic stříbra i antibiotika. Je to tím, že máme díky spojení týmů vědců z nanomateriálové oblasti výzkumu a mikrobiologického výzkumu unikátní metody pro přípravu nanočástic stříbra a také velmi spolehlivé metody testování antibakteriální aktivity. Proto se naše týmy dostaly na špici výzkumu v oblasti znovuobnovení citlivosti dosud odolných bakterií vůči antibiotikům,“ soudí Panáček.

Antibiotické přípravky v kombinaci se stříbrem by mohly najít využití nejen v humánní medicíně, ale i ve veterinárním lékařství, u zdravotnických pomůcek a materiálů či v kosmetice.