Chládka inspiroval zejména efektivní způsob financování finského školství, jak o něm hovořili před novináři zástupci finského školství na neformální schůzce v Senátu. „Finsko je pod průměrem financování na jednoho žáka ve srovnání s ostatními státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD),“ poznamenal Chládek.

Přitom ale mají finské děti dopravu do školy a obědy zdarma. „Prvním krokem je tedy efektivita financování a zalepení děr, kudy peníze utíkají. Do českého školství jdou finanční prostředky, které nekončí ve školách, ale mimo systém,“ řekl Chládek. České školství je hluboko pod průměrem OECD, co se týče investic do vzdělávání. I tento stav by Chládek rád zlepšil.

Finové inspekci nepotřebují

Senátor by také rád upustil od záměru zavést plošné testování 5. a 9. tříd. ČŠI vyvíjí testy a zatím je nanečisto prověřuje. Inspektoři se hájí, že jim testování poslouží jako pomůcka pro kontrolu, nikoli jako nástroj hodnocení škol a pro případné sestavování žebříčku. Ani neuvažují o tom, že by testy mohly v budoucnu nahradit přijímačky.

Podle Chládka jsou ale plošné testy „cestou do pekel“ a preventivně by je zrušil, aby zamezil tomu, že by se školy přestaly věnovat výuce látky, ale připravovaly by děti především na testové otázky. Chládek preferuje ověřování úrovně na vybraném reprezentativním vzorku škol.

Ve Finsku je jedinou celonárodní zkouškou maturita. Jak sdělili novinářům finští experti, ověřovací testy na vybraném vzorku škol probíhají, ostatní školy si je mohou koupit. Takto se do škol dostává až 50 procent vyrobených testů. Finský učitel si prý obecně dopřává větší důvěry a autonomie. A nemusí se bát ani inspekce, protože ta byla ve Finsku zrušena.

„Zatím může být ústřední inspektorka v klidu, v tuto chvíli není v ČR půda připravena pro zrušení ČŠI, ale dovedu si představit mnohem větší podporu ze strany inspekce, co se týče metodické podpory škol,“ řekl Chládek.

Učitel, co mění svět?

Právě v přístupu k učitelům je podle Chládka rovněž co napravovat. Finové se totiž mohou chlubit, že v představách studentů je povolání učitele tím nejprestižnějším. V ČR ale na pedagogické fakulty chodí podle průzkumu Scio ti nejméně ambiciózní studenti a nízký plat talentované jedince odrazuje.

„Učitel musí být součástí této změny. Musíme se podívat na systém výuky učitelů na pedagogických fakultách, na systém jejich ohodnocování i dalšího vzdělávání a možnosti jejich kariéry,“ řekl Chládek.

Taková změna by ale asi vyžadovala víc času. ČR má jeden z nejstarších učitelských sborů v OECD, až 40 procent pedagogů je starších 50 let. Jejich mzdy jsou ve srovnání se zeměmi OECD podprůměrné a vysoké společenské prestiži se také netěší.

Finové to prý mají trochu jinak. „Finové chtějí být učiteli, protože chtějí změnit svět,“ vysvětlil novinářům finský školský expert Mika Risku z Univerzity v Jyväskyle. „K proměně postavení učitele jsme dospěli za 30 let. Máte šanci ji provést stejně rychle jako my,“ dodal Risku.