Pokud bychom dokázali přepravit v čase průměrného Řeka z roku 1000 př. n. l. do naší současnosti, byl by dnes pravděpodobně jedním z nejchytřejších lidí na Zemi, domnívá se Crabtree, který svou teorii publikoval v časopise Trends in Genetics. Intelektuální schopnosti lidí podle něj klesají od doby vynálezu zemědělství a během rozvoje života v hustě obydlených oblastech. Sám vědec přitom podotýká, že by se rád mýlil.

Crabtree vychází z jednoduché úvahy. V minulosti naši předkové - a také ti, kdo to na naše předky nedotáhli - čelili drsné realitě života lovců a sběračů. Hloupost se tehdy přísně trestala, nezřídka smrtí. Enormní evoluční tlak vyřazoval ze hry ty méně bystré, zatímco chytrost přeživších dostala šanci na další kariéru v potomcích. To už dnes neplatí.

„Lovec a sběrač, který neuměl efektivně vyřešit problém obstarání si potravy a přístřeší, s největší pravděpodobností zahynul spolu se svou genetickou výbavou. Když se podobné chyby dopustí manažer z Wall Street, dostane ještě mimořádný bonus a stane se atraktivnějším partnerem. Extrémní pravidla přirozeného výběru jsou tak zjevně záležitostí dávné minulosti,“ ironizuje Crabtree.

Dvě a více škodlivých mutací v každém z nás

Vypočítal, že s lidskou inteligencí bezprostředně souvisí soubor zhruba dvou až pěti tisíc genů. Za poslední tři tisíce let, respektive přibližně 120 generací, se mezi lidmi rozšířily genetické mutace, které inteligenci škodí. Každý z nás je nyní nositelem dvou a více takových mutací. To vede odborníka k závěru, že lidé dosáhli intelektuálního vrcholu v dávné minulosti.

„Jako živočišný druh jsme intelektuálně překvapivě křehcí a vrcholu jsme dosáhli už dávno, zhruba před dvěma až šesti tisíci lety,“ píše Crabtree. „Pokud se pravidla přirozeného výběru jen trochu povolí, je logické, že každý z nás je výsledkem jistého kvalitativního ústupku ve srovnání s našimi předky z doby před šesti tisíci lety,“ doplnil.

Crabtree ovšem přiznává, že po důkladnějším zkoumání této problematiky mohou jiní vědci dojít k závěru, že hlavním udržovatelem lidské inteligence není přirozený výběr. Naopak hraje na pozitivní notu. Lidská rasa podle něj není odsouzena k intelektuálnímu prázdnu a sledování repríz na televizních přístrojích, které už nebudeme umět vyrobit. „Přestože náš genom je tak křehký, naše společnost je dostatečně robustní díky vymoženosti vzdělání, které dokáže všem zprostředkovat potřebné vědomosti,“ uzavírá Crabtree.