Článek
Experti chtějí využít elektřinu vygenerovanou větrnými elektrárnami k získání kapalného vzduchu. Toho se dosáhne zbavením vzduchu prachu, CO2 a vodních par a následným stlačením na 200násobek normálního tlaku a prudkým ochlazením uskladněného vzduchu na -190 stupňů Celsia.
V případě zvýšené potřeby energie by se pak uskladněný vzduch ohřál, což by uvolnilo energii dostatečnou k pohánění turbín.
Technologii poprvé popsal soukromý vynálezce Peter Dearman z britského Hertfordshiru. Nyní odborníci založili společnost Highview Power Storage, která si dala za cíl vytvořit systém, který by takto uskladněnou energii dokázal poslat do energetické přenosové soustavy. Prototyp nyní prochází dvouletým testováním v areálu elektrárny ve městě Slough v hrabství Buckinghamshire.
Chytré řešení
„Pořád se mi někdo snaží namluvit, že vynalezl něco skvělého. Ale tentokrát opravdu věřím, že se podařilo najít velmi chytré řešení významné výzvy, kterou představuje neustálý nárůst energie získávané nepravidelně z obnovitelných zdrojů,“ řekl BBC šéf institutu Tim Fox.
Apeloval na britskou vládu, aby poskytla pobídky firmám, které se rozhodnou skladovat energii tímto způsobem. Podle něj jde nejen o jednoduchou a elegantní formu skladování energie, ale také řešení problému odpadního průmyslového tepla.
| Využití kapalného vzduchu v bodech |
|---|
| 1. Přebytečná elektrická energie z větrných elektráren se použije k nashromáždění vzduchu a odstranění CO2 a vodních par. |
| 2. Zbylý vzduch, z většiny dusík, je ochlazen na -190 stupňů Celsia, čímž se jeho skupenství změní v kapalné. |
| 3. Kapalný vzduch je uskladněn v obří vakuové nádrži. |
| 4. Když je potřeba, ohřeje se na běžnou venkovní teplotu, což způsobí uvolnění par, které mohou pohánět turbíny. Není přitom potřeba žádné spalování. |
Samotný proces, probíhá-li izolovaně, na první pohled až zas tak úsporně nevypadá. Experti ale předpokládají, že jeho efektivita se několikrát znásobí, pokud se ochlazování bude odehrávat v tzv. kryogenerátoru, jenž bude umístěn v blízkosti elektrárny nebo jiné továrny, která produkuje zbytkové teplo, jaké se v současnosti bez užitku vypouští do atmosféry. Toto teplo pak může „nakopnout“ termální expanzi při zpětném ohřívání vzduchu, a tím zesílit energii k pohonu turbín.
Vypracovali také způsob, jakým využít přebytečný zmražený vzduch ve chvíli, kdy se dokončí proces zkapalnění. Tyto zbytky se proženou třemi nádržemi plnými štěrku. Štěrk dokáže nízkou teplotu udržet, čehož lze opětovně využít při dalším ochlazování, a tím ušetřit další energii.
Průmysl není na baterky
Společnost Highview tvrdí, že takto dosáhne 70procentní efektivity. „Baterie mají 80procentní efektivitu, takže jsou v tomto ohledu lepší, ale průmysl přeci není na baterky,“ argumentuje Fox. „Navíc tento systém využívá standardní průmyslové komponenty, což snižuje obchodní riziko. Vydrží to po celá desetiletí a dá se to opravit francouzákem,“ doplnil.
Vynálezce Dearman se BBC svěřil, že je dojatý úspěchem své ideje. Věří, že technologie kapalného vzduchu zvítězí, protože nezávisí na vzácných materiálech, které se používají v akumulátorech.
„Na tom nápadu jsem s přestávkami pracoval téměř 50 let. Už jako teenager jsem si uvědomil, že kdyby auta jezdila na baterky, nebudeme mít dost surovin, aby každý mohl mít auto. Že musí být jiná cesta než baterie. A tak mě nějak napadlo, že by mohlo jít uchovávat energii v chladu,“ podotknul Dearman.