Útržek papyru o rozměrech osm krát čtyři centimetry poslal jeden sběratel profesorce Karen Kingové z Harvardské univerzity. Ta jej podrobila zkoumání a potvrdila, že v koptském textu, jehož původ zasazuje do doby zhruba 100 až 150 let po ukřižování, je pasáž, kde Ježíš přímo říká: "Má žena". Z kontextu podle Kingové vyplývá, že řeč je o Máří Magdaleně, která byla vystavena kritice od Ježíšových učedníků. Ježíš ji brání se slovy: "Ona bude mou učednicí". O dva řádky dál pak říká: "Pobývám s ní".

Kingová upozorňuje, že ani v případě potvrzení autenticity papyru nelze text považovat za důkaz, že Ježíš byl ženatý. Byl by to však důkaz o tom, že si to raní křesťané mysleli. To by vrhlo stín na staletí starý oficiální výklad, že Máří Magdalena byla prostitutka a že křesťanským ideálem byla od nepaměti sexuální abstinence.

Myšlenka, že Ježíš a Magdalena tvořili pár, se objevuje například v bestselleru Dana Browna Šifra mistra Leonarda.

Raní křesťané nectili celibát

Profesorka Kingová, která o papyru informovala na mezinárodní konferenci Koptských studií v Římě, upozorňuje, že katolická věrouka předpokládající Ježíšův celoživotní celibát, začíná vykazovat trhliny.

"Ukazuje nám to, že pro rané křesťany bylo pohlavní spojení v manželství připodobněním k Boží tvořivosti, a tím pádem bylo po duchovní stránce naprosto přijatelné a v pořádku," tvrdí Kingová.

V článku, který má Kingová publikovat v časopisu Harvard Theological Review, autorka dedukuje, že tzv. Evangelium Ježíšovy ženy mohlo být zahozeno právě proto, že plulo tak silně proti asketickým proudům, které pozdější křesťanství přijalo za své.

Papyrus pochází pravděpodobně z naleziště Nag Hammádí v Horním Egyptě, které v roce 1945 vydalo ohromné písemné poklady raného křesťanství. Díky suchému podnebí se tu po příslušnících koptské církve zachovaly papyry s texty kanonických i apokryfních evangelií a další vzácné rukopisy v řečtině či koptštině.

Zkoumaný útržek ze čtvrtého století podle Kingové obsahuje úryvek biografického dokumentu sepsaného zřejmě v druhém století v řečtině a přeloženého do koptštiny. Profesorka netvrdí, že dokument poskytuje věrohodné svědectví o Ježíšovi samotném, jeho význam ale spočívá v tom, co říká o raných křesťanech a jejich představách o Mesiášovi. Ten se podle nich nezříkal pozemských vášní, což se značně liší od současného pojetí Ježíše, které zdůrazňuje celibát a askezi jako duchovní ideál.

Papyrus je značně poškozen, lze z něj tedy dešifrovat jen některé části textu (viz tabulka).

Osm rozluštěných řádků z koptského papyru o Ježíšovi
... ne (ke) mně. Má matka dala mi ži(vot)...
... Učedníci řekli Ježíšovi,...
... popřít. Marie je toho hodna...
... Ježíš jim řekl: Má žena...
... bude schopná být mou učednicí...
... nechť hříšní opuchnou...
... co se týká mě, já pobývám s ní, abych...
... obraz...

Kingová konzultovala pravost papyru s několika odborníky, kteří se shodli na tom, že artefakt je s velkou pravděpodobností autentický. S jistotou to potvrdí až chemický rozbor vzorku použitého inkoustu.