„Všichni si v těle vytváříme molekuly a bílkoviny, které říkají našemu imunitnímu systému, jak správně fungovat. Probouzejí k činnosti odlišné imunitní buňky k boji s infekcí. Odhalili jsme značné množství pacientů trpících vážnými infekcemi, kteří vytvářeli protilátku interferon-gamma, která činnost imunitních buněk blokuje,“ vysvětlila CNN vedoucí výzkumu doktorka Sarah Brownová v americkém Národním ústavu pro alergie a infekční nemoci (NIAID).

Tajemná nemoc tak podobně jako AIDS blokuje imunitní systém a nechává organismus bezbranný vůči infekčním chorobám. A nejen to, imunitní systém naopak může napadat zdravé buňky s fatálními důsledky pro pacienta.

Zvláštností syndromu je, že se objevuje především u lidí kolem 50 let a nepřenáší se například na další členy rodiny. Zdá se, že první případy byly zaznamenány v roce 2004 na Tchaj-wanu a v Thajsku, ale až o rok později vědci začali nový syndrom selhání imunity zkoumat.

Nemocní už i v USA

Ačkoli je výskyt regionálně omezen především na jihovýchodní Asii, objevili se nemocní i v USA, ovšem pouze u lidí asijského původu. V USA tak oficiálně evidují 12 pacientů, v Asii existuje dokumentace o 200 nemocných. Zatím žádný z nich nezemřel zřejmě i díky předešlému rozvoji terapií spojených s léčbou AIDS.

Předpokládá se, že počet lidí trpících syndromem je mnohem vyšší, ale skrývá se za počty nemocných tuberkulózou a jinými infekcemi, kterým díky nově odhalenému syndromu imunodeficience podlehli.

Nemoc sice nešíří virus a díky tomu není nakažlivá, ale přesto zůstává otázkou, co je spouštěčem choroby. U stávajících pacientů tak lékaři léčí choroby, které pacienty s tímto syndromem napadají. Tlumí tak symptomy, ale ne chorobu samu, která tak má chronický charakter. Trvalejší řešení by mohly nabídnout genetické terapie, které vezmou v potaz dosavadní etnické omezení choroby.