Vědci nárůst nových případů rakoviny vysvětlují zvýšením počtu světové populace a jejím stárnutím, ale i šířením životního stylu spojovaného s rakovinou v rozvíjejících se zemích.

Na Zemi dnes žije sedm miliard lidí. V roce 2030 by to mělo být již 8,3 miliardy. Případy onemocnění rakovinou ale podle studie citované agenturou AFP porostou podstatně rychleji. Zatímco v roce 2008 se s rakovinou potýkalo 12,7 miliónu lidí, v roce 2030 by to mělo být 20,3 miliónu lidí. V nejchudších zemích by přitom počet nových případů rakoviny mohl stoupnout o 93 procent. Kampaně proti šíření nemocí jako malárie nebo AIDS tu mohou vést k tomu, že lidé zde budou žít dostatečně dlouho na to, aby se u nich mohly zhoubné nádory rozvinout. S rakovinou je stárnutí běžně spojováno.

Ubýt by mělo zhoubného bujení způsobovaného viry nebo parazity, tedy například rakoviny děložního hrdla nebo jater. Tento pokles ale prý převáží nárůst případů spojovaných s nezdravou životosprávou, kouřením a popíjením alkoholu, jako rakovina plic, tračníku, konečníku, prsou nebo prostaty. Tyto nemoci jsou spojovány s životním způsobem v západních zemích.

Zvýší se i počet lidí umírajících na rakovinu. Zatímco před čtyřmi lety nemoci podlehlo 7,6 miliónu lidí, za 18 let to podle odhadů bude 13,2 miliónu nemocných.

Vědci ve svých odhadech vycházeli z databáze Globocan zachycující onemocnění rakovinou ve 184 zemích světa. Šéf studie Freddie Bray z IARC ale připustil, že registry v Africe, Asii a Latinské Americe zachycují necelou desetinu obyvatelstva, a tak v datech byly určité nesrovnalosti.