Jak na svém webu napsal magazín Nature, odborníkům to pomůže rozluštit největší záhady fyziky a možná i porozumět tomu, proč vesmír hmoty vůbec existuje.

"Prokázali jsme, že můžeme zkoumat vnitřní strukturu atomu antivodíku," prohlásil Jeffrey Hangst, mluvčí vědeckého týmu experimentu ALPHA, který za výzkumem stojí. "Jsme tím nadšeni. Víme, že je možné připravit pokusy k detailnímu měření antiatomů."

Dnešní vesmír, ve kterém žijeme, se zdá složen výhradně z hmoty. V době takzvaného velkého třesku byl zřejmě podíl hmoty a antihmoty vyrovnaný. Záhadou proto je osud antihmoty, která, jak to vypadá, zmizela. To vede k závěrům, že příroda musí dávat přednost hmotě před antihmotou. Pokud bude atomy antivodíku možné podrobně studovat, jak výsledky projektu ALPHA naznačují, může takový výzkum poskytnout významný nástroj ke zjištění této preference.

Porovnání vodíku s antivodíkem

"Vodík je nejrozšířenějším prvkem vesmíru a jeho stavbě rozumíme velmi dobře," řekl Hangst. "Nyní můžeme konečně začít zjišťovat pravdu o antivodíku. Jsou (s vodíkem) rozdílné? S jistotou můžeme říci, že čas nám to poví," dodal.

V právě zveřejněné práci tým ALPHA informuje o sice skromném, ale vůbec prvním měření spektra antivodíku. Potřebné zařízení, které je schopné zadržet atomy antivodíku, využívá magnetická pole, která reagují na magnetickou orientaci atomů antivodíku. Namířením mikrovlnného záření na atomy antivodíku vědci "přepnou" jejich magnetickou orientaci, čímž antivodík uvolní z magnetické pasti. Antivodík se při tomto procesu střetne s hmotou a anihiluje, což zanechá patřičné stopy v detektorech částic.

Tato metoda dokazuje, že je možné experimentovat s vlastnostmi atomů antihmoty a jejich změnou pomocí mikrovln. V brzké budoucnosti by ALPHA chtěla zlepšit přesnost měření a podniknout doplňková měření spektra antivodíku s využitím laserů.