K nápadu, který se rozhodl realizovat, mu pomohl nevidomý kamarád. "Původní myšlenka vznikla skutečně díky snaze pomoci mému dlouholetému nevidomému kamarádovi Petru Pařízkovi, se kterým jsme dříve hrávali v jedné kapele. Právě od něj jsem věděl a také viděl, jak složité je pro nevidomého člověka orientovat se v neznámém prostředí.

A právě tehdy jsem si začal pohrávat s myšlenkou vyvinout zařízení, které by pomohlo. A tak vznikla moje práce, která nese název Informační jednotka s haptickým výstupem pro nevidomé,“ vysvětluje vědec, který absolvoval magisterské studium v oboru kybernetika, automatizace a měření na Fakultě elektrotechnické Vysokého učení technického v Brně a zároveň obor mechatronika na Fakultě strojního inženýrství VUT.

Svůj nápad nyní realizuje ve spolupráci se dvěma nevidomými v Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT za finanční pomoci Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu, což je organizace, která podporuje talentované vědce.

Systém podobný navigaci v autě

„Zjednodušeně řečeno jde o zařízení, které bude pracovat na stejném principu jako navigace v autě, ovšem s mnohem větší přesností. Pro orientaci uživatele bude využívat především hmat, či podobné impulzy. Šlo by to i sluchově, stejně jako to dělá navigace, ovšem sluch je pro nevidomého mimořádně důležitý orgán, který by se neměl zahlcovat informacemi. Proto hodlám raději při pohybu uživatele v terénu používat hmatové impulzy, například různá chvění, vrnění různých intenzit či délek a podobně,“ vysvětluje autor nápadu.

„Nechtěl jsem vynalézat něco, co už tady bylo, ovšem ani při podrobném hledání jsem nikde ve světě takový nápad s projektem prostorové navigace nevidomých, či dokonce jeho realizaci, nenašel,“ říká Honza, který má už řadu zkušeností v oblasti robotiky. Ty chce také přenést do svého vynálezu. Místo robota bude impulzy dostávat člověk. Na zařízení pracuje šest měsíců a více než mechanická stránka věci je pro něj důležitější vytvoření softwaru.

Konečným cílem je pak výroba prototypu, který by chtěl mít hotový zhruba za tři roky. Zásadním nedostatkem ale může být skutečnost, že originální nápad ani princip jeho funkčnosti, který pracuje pomocí snímačů - akcelerometrů, není zatím nijak patentově ochráněn. Tímto problémem se vědec zatím ani nezabýval, mimo jiné i proto, že na ochranu svého nápadu nemá peníze.