Klimatické změny povedou podle vědců k rozsáhlým proměnám výskytu lesů, stepí, tunder, pouští nebo zalednění. I tam, kde není poušť či naopak led, se očekává proměna 30 procent vegetace. Mezi oblasti, kde se změna klimatu promění nejvýrazněji, patří rozsáhlé oblasti na severní polokouli: sever USA a Kanada, většina Evropy, Sibiře, sever Číny a pak také oblast Himálají.

Projekce jsou založeny na modelu nárůstu globálních průměrných teplot o dva až čtyři stupně Celsia do konce století. Pokud se tato předpověď naplní, dosáhnou teploty úrovně maxim z meziledových dob. Ačkoli se tedy neděje nic, co by Země už nezažila, odborníci upozorňují, že tentokrát probíhá růst teplot přibližně 100krát rychleji. Rychlá změna zkracuje čas pro možné přizpůsobení rostlin a živočichů a naopak zvyšuje riziko jejich vyhynutí.

Narušení přírodních řetězců

„Varovné signály v podobě tání ledovců a stoupání hladin moří názorně dokládají změny a jsou důležité, ale mnohem významnější jsou ekologické důsledky těchto změn,“ uvedl vedoucí výzkumu John Bergengren z Caltechu.

Ekosystémy se vyvíjely v rozsahu tisíců let nebo i déle. Migrace druhů, které se v nich vyvíjely, je v jednotlivých případech sice možná, ale celý systém se rychle přesunout do vhodných podmínek nedokáže. S tím je spojené narušení potravních řetězců od mikroorganismů a hmyzu v jejich základě, až po predátory na jejich vrcholu.