Vede to k závěru, že život na Zemi nemusel vzniknout jednou, ale vícekrát, a že při pátrání po mimozemském životě je třeba se zaměřit na další – pro běžné organismy vysoce jedovatý prvek - arzen.

Bakterie žije v extrémních podmínkách solného jezera Mono na východě Kalifornie. Nachází se v prostředí, které je pro jiné živé tvory nepříznivé, a může využívat pro svou obživu látky, které jsou pro jiné tvory jedovaté.

Felisa Wolfová-Simonová odebírá vzorky u jezera Mono v Kalifornii.

Felisa Wolfová-Simonová odebírá vzorky u jezera Mono v Kalifornii.

FOTO: fotobanka Profimedia

O objevu informovala trojice vědců Felisa Wolfová-Simonová, Paul Davies a Ariel Anbar, kteří přišli s ideou, že fosfor v organických sloučeninách u živých tvorů může být nahrazen arzenem. Vědci spolupracovali s NASA.

Rozhodli se proto pátrat po takových tvorech v kalifornském jezeře Mono, kde je značné množství arzenu. Bakterie GFAJ-1 z jezera nechávali v laboratoři žít ve stále vzrůstajících koncentracích arzenu. Ke svému překvapení zjistili, že mikrobi plně využili tento prvek a začlenili ho do fosforových skupin i v DNA. To je absolutní novum.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Animace DNA s arzenem

Bakterie se tak stala prvním tvorem, který ukázal, že v úvodu zmíněná šestice prvků není pro život jediná možná. „Nepředpokládáme jen, že biochemické systémy analogické nám dnes známým by mohly využívat sloučeniny arzenu na místě, kde jsou jinak sloučeniny fosforu, ale také, že by se tyto organismy mohly vyvinout na dávné Zemi a mohly přežít v neobvyklých prostředích až do dneška,“ uvedla Felise Wolfová- Simonová.

„Naše objevy ukazují, že život, jaký známe, může být mnohem flexibilnější, než se obecně předpokládá nebo si můžeme představit,“ dodala vědkyně, která i naznačila jejich význam pro pátrání po mimozemském životě, který může být mnohem bizarnější, než si i lidé s tou největší fantazií přestavují: „Jestliže tady na Zemi se může něco chovat naprosto neočekávaně, co pak můžeme očekávat od života, který ještě nebyl viděn?“

Pátrání po arzenu

Velký dopad má objev této bakterie pro astrobiologii a pro pátrání po mimozemském životě. Přibyl prvek, po kterém je třeba pátrat ve spektrech planet, kde by se mohl objevit život. Astrobiologové už dříve přišli s ideou života závisejícím místo vody na čpavku.

Navíc to ale naznačuje, že je možné, že by na Zemi vznikl život nejméně dvakrát, protože tato bakterie má natolik odlišnou biochemii, že ji nelze zařadit k ostatním do stromu života.

Řazení bází v DNA. Tvoří je prvky, které jsou společné pro všechny organismy. Nově objevená bakterie může fosfor nahradit arzenem. Archiv, Novinky

„Obecná shoda je, že to spíše může být evoluční adaptace než druhé zrození. Ale jsme teprve v prvních dnech prvního roku projektu. Je to jistě jedna z věcí, kterou musíme promyslet a pokračovat v pátrání po druhém zrození, protože jsme právě nalezli případ něčeho nového,“ řekl BBC John Elliott, který je jedním z předních britských vědců pátrajících po mimozemském životě.

„Ukazuje to, že život může existovat i vně tradičních pravd a prostředí, vyndalo to jednu cihlu ze zdi,“ dodal.

Simon Conway Morris z Cambridgské university ale soudí, že bakterie ještě není důkazem pro druhé zrození „Bakterie je objeviteli ukázána v arzenovém rohu, to co vidíme, je skutečně ohromující a překračuje to předjímanou pestrost života. Otevírá to skutečně vzrušující cesty a klade to otázky o možných prvcích vhodných pro vznik života na vzdálených planetách podobných Zemi.“

I sami vědci uvedli, že bakterie sice dokázala využít arzen a prospívat, ale nejlépe se jí dařilo v prostředí, kde by dostatek sloučenin fosforu.