Hlavní obsah

Obří ptakoještěři o velikosti žirafy mohli létat, oznámili vědci

– Portsmouth
Novinky, Jakub Kynčl

Dvojice paleontologů přišla s průkopnickým zjištěním, za kterým si pevně stojí. Domnívají se, že na Zemi v historii žil ptakoještěr o velikosti žirafy, který byl schopný vzlétnout a urazit dokonce až tisíce kilometrů.

Článek

Britský paleontolog Mark Witton z Portsmouthské univerzity a Michael Habib z Chathamské univerzity v USA spolupracovali na studii, která podle nich dokazuje, že ptakoještěr o velikosti žirafy měl být schopný vzlétnout do vzduchu. Zjistili totiž, že tato stvoření měla extrémně silné svaly na končetinách, jejichž pomocí se dokázala zvednout do vzduchu.

Vědci se domnívají, že v moment kdy vzlétli, mohli létat obrovské vzdálenosti, i z kontinentu na kontinent.

Není možné je srovnávat s ptáky

"Většina ptáků vzlétává tak, že se rozběhnou, aby získali rychlost, a poté vyskočí a začnou mávat křídly. Pokud jsou dostatečně malí a lehcí, mohou vzlétnout do vzduchu i z místa. Předchozí teorie tvrdily, že obří ptakoještěři byli příliš velcí a těžcí na to, aby se mohli do vzduchu vůbec dostat. Proto se vědci domnívali, že byli nelétaví," uvedl Mark Witton, který na tuto problematiku nahlíží zcela novým pohledem.

"Tato stvoření nemůžeme vnímat a posuzovat jako ptáky. Byli to létající plazi se zcela odlišným složením kostry, velikostí křídel a objemem svalů. Do letové fáze se tedy dostávali zcela jinak než ptáci a měli daleko nižší úhel pro vzlet a jinou trajektorii při počátku letu. Anatomite těchto tvorů byla zcela unikátní," dodal Witton.

Extrémně silné přední končetiny

Studie obou vědců byla publikována na mezinárodním vědeckém serveru PLoS ONE. Jejím pilířem je popření dřívějších teorií, že byli ptakoještěři příliš těžcí na to, aby mohli létat. Witton a Habib tvrdí, že tito tvorové disponovali až 50 kilogramy svalů na předních končetinách, což jim umožňovalo vymrštit do vzduchu jejich velká a těžká těla.

Předchozí teorie uváděly, že obří ptakoještěři mohli být až šest metrů vysocí a měli rozpětí křídel až 12 metrů. Dvojice vědců se kloní k tomu, že měřili spíše asi pět metrů a měli rozpětí křídel asi 10 metrů. Rozbíhali se podle nich po všech čtyřech končetinách a jejich hlavním motorem byly právě ty přední, nikoliv zadní, jak se domnívali vědci dříve. Právě to možná vysvětluje, proč byli právě ptakoještěři největšími létajícími zvířaty, která kdy obývala tuto planetu.

Pokud vás zajímá, jak si asi vědci tato stvoření podle dostupných podkladů představují, můžete si prohlédnout zajímavé obrázky a náčrty Marka Wittona ZDE.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám