Hlavní obsah

Lidstvo zanikne, pokud neosídlí během 200 let vesmír, tvrdí Hawking

Právo, aa

Lidstvo musí kolonizovat vesmír už během sta, nejpozději ale dvou set let, chce-li zachovat svou existenci. Řekl to geniální astrofyzik Stephen Hawking serveru bigthink.com.

Foto: Francois Lenoir, Reuters

Stephen Hawking na konferenci v Bruselu

Článek

„Budoucnost lidstva je podle mě ve vesmíru. Bude obtížné vyhnout se v příští stovce let katastrofě na planetě Zemi, natož během příštího tisíce nebo miliónu let. Nemůžeme sázet jenom na planetu Zemi,“ dodal a vyzval k založení dalších ohnisek pozemské civilizace mimo mateřskou planetu. Proto se také vyslovil pro další rozšíření programů pilotovaných vesmírných letů.

„Lidé budou čelit velkým nebezpečím, už v minulosti bylo naše přežití jen věcí náhody,“ dodal paralyzovaný vědec s poukazem mimo jiné na karibskou raketovou krizi. „Takové hrozby budou častější. Budeme potřebovat hodně moudrosti a správného úsudku, abychom z nich vyšli. Jsem ale optimista, a pokud dokážeme vyloučit takovou katastrofu během příštích dvou set let, a uchytíme-li se ve vesmíru, náš rod se zachrání,“ soudí.

„Jsme-li opravdu jedinými inteligentními bytostmi v galaxii, musíme zajistit své přežití,“ řekl s tím, že růst populace a omezené zdroje lidstvo přímo ohrožují. Navázal tím na svoje květnové varování před vyhledáváním kontaktu s mimozemskými civilizacemi.

Komunikuje díky počítači
Stephen Hawking (68) trpí od mládí degenerativní paralýzou a řadu let se pohybuje na invalidním vozíčku a komunikuje díky počítači a hlasovému syntetizéru. Přes svůj handicap je vysoce uznávaným astrofyzikem, čestným členem nejprestižnějších učených společností rodné Británie a dalších zemí Evropy až po USA a Kanadu. Je mimo jiné nositelem nejvyššího vyznamenání USA.
Významně přispěl ke kvantové fyzice, teorii černých děr a gravitačních singularit v rámci všeobecné teorie relativity. Laické veřejnosti se stal známým i díky své popularizující knize Stručná historie času.

Podle Hawkinga je vysoce pravděpodobné, že setkání by skončilo pro jednu stranu tragédií. Poukázal na důsledky objevení Ameriky, kdy vojensky vyspělejší evropští dobyvatelé v honbě za zlatem a surovinami rozvrátili indiánské kultury.

„Vesmírní cizinci by postavili své zájmy nad zájmy domorodců,“ upozornil tehdy vědec. Současně se přiznal, že vzhledem ke svému postavení ve vědě, věku a zdravotnímu stavu se už nebojí přiznat k nepopulárním názorům.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám