Hlavní obsah

Proč slábne bzukot včel? Podle studie jde o souběh nepříznivých okolností

Právo, Alexandr Petrželka

Včelaři si v posledních letech stěžují na úbytek včel. S nostalgií vzpomínají na jara, kdy se v sadech a na zahrádkách nedalo přeslechnout tiché bzučení. Něco včelstva ničí. V květnovém vydání magazínu Applied Microbiology and Biotechnology se objevila studie, která dává uspokojivé vysvětlení.

Foto: Veis David, ČTK

Ilustrační foto

Článek

Zatímco za posledních pět desetiletí celosvětově přibylo 45 procent včelstev, v posledních letech včely hromadně umírají. Ze zdánlivě nevysvětlitelných příčin, vina se dává včelímu moru, dalším nejrůznějším nemocem a parazitům. Pohroma postihuje celý svět. Profesorka Elke Generschová z německého Včelařského ústavu v Honen Neuendorfu si dala práci, aby se pokusila záhadu objasnit.

Česko má smůlu

První závěr její studie je optimistický. Nejde o globální problém, ale regionální. Jih Evropy, zdá se, je problému ušetřen: v Řecku, Itálii či na Apeninském poloostrově včelstev významně přibývá. Bohužel Česká republika patří k postiženým oblastem stejně jako Británie, Německo, Rakousko, Švýcarsko nebo Švédsko. Rovněž na americkém kontinentě jsou celé pásy, kde se včelám daří, a záhadné vymírání postihuje jen ohraničené oblasti.

Generschová se tedy zaměřila na konkrétní místní studie. Potvrdily její předpoklad – nejde o jednu příčinu, ale o souběh nepříznivých okolností.

Největší nepřátele včel lze rozdělit do dvou skupin: paraziti a choroby. Na včelstva nyní současně útočí parazitický roztoč, tři viry, dva druhy bakteriální infekce a skupina cizopasných hub.

Z parazitů je nejběžnější kleštík včelí (Varroa destructor), drobný roztoč, běžný u „divokých“ včel východních (Apis cerrana). Počátkem minulého století se ale začal objevovat i v chovech včely medonosné (Apis mellifera) a v současnosti prakticky nelze najít včelstvo, které by nebylo ve větší či menší míře napadeno. Kleštík napadá dospělé včely, zpomaluje vývoj larev a snižuje imunitu včelstva.

Virová infekce má tři hlavní zdroje: virus DWV, což je anglická zkratka viru deformace křídel, a dva paralyzující viry – ABPV a IAPV. I tyto viry se v posledních letech masově šíří; nejčerstvěji byly zaznamenány i v Argentině. Nešíří se mezi včelami přímo, teprve když se přenesou roztočím kousnutím.

Soustředěný útok

Ovšem jak podotkla Generschová, žádný z těchto nepřátel by sám nedokázal způsobit tak masový úhyn včel. Jak roztoči, tak viry žijí se včelami odnepaměti. Problém je tedy v jejich souběžném působení. S masovým šířením roztočů stoupá i smrtící účinek virů.

Mor včelího plodu, nemoc způsobovaná bakterií Paenibacillus larvae larvae, patří k nejhorším můrám včelařů. Napadené larvy nepřijímají potravu a hynou. Epidemie čas od času decimují evropská včelstva, i když řada zemí se s nemocí dokázala alespoň dočasně vypořádat. Včelí mor se ale vrací a v současnosti prakticky zničil chov včel ve Švýcarsku.

Aby potíží nebylo málo, Generschová zjistila, že na katastrofě se podílí i invaze cizopasných hub hmyzomorek rodu Nosema, především nosemy včelí (N. apis). Houba napadá vnitřnosti včel, zažívací trakt, a nákaza je většinou smrtelná. Jde o teplomilnou houbu, která se v chladnějších oblastech nevyskytuje běžně. Se stoupajícími teplotami v důsledku globálních klimatických změn je ale perspektiva neradostná.

„Ukazuje se, že dokonce i v Evropě se na údajně nevysvětlitelném úbytku včelstev podílí několik patogenních činitelů,“ shrnula Generschová. „Včelaři v Evropě, Spojených státech či v Japonsku shodně přicházejí o své chovy, ale faktory, které za to mohou, se kontinent od kontinentu i region od regionu liší,“ uzavřela.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám