Vědce z amerického Národního centra pro atmosférický výzkum překvapilo, že údaje z měřících stanic umístěných na moři, na zemi, v atmosféře i ze satelitních dat navzájem nesedí. Uvedl to článek v časopise Science.

Ačkoli satelity zaznamenávají, že skleníkové plyny zachytávají v atmosféře vzrůstající množství sluneční energie, tato energie se následně ztrácí, protože měření ukazuje, že oceány pohlcují měně tepla, než dříve, ačkoli na ně připadá 90 procent odraženého záření. Značná porce z desetiprocentního zbytku pak připadá na tající světové ledovce, zbývající absorbuje podle vědců již jen nepatrný podíl.

Od roku 2003 neodpovídají měření modelům

Dosavadní modely předpokládaly, že jeden m2 světového oceánu by měl v současnosti absorbovat jeden watt energie, ale ve skutečnosti je to dnes o více než polovinu méně. Z toho plyne, že se vědcům ztratilo nemalé množství tepla.

Přitom do roku 2003 model vyhodnocující výměnu tepla na Zemi přibližně odpovídal datům naměřeným jak satelity, tak stanicemi v moři a na souši.

Satelitní senzory udávají vzrůstající množství sluneční energie zadržované skleníkovými plyny. Naopak měřící stanice v oceánu vykazují pokles tepla absorbovaného v horní vrstvě oceánu.

Satelitní senzory udávají vzrůstající množství sluneční energie zadržované skleníkovými plyny. Naopak měřící stanice v oceánu vykazují pokles tepla absorbovaného v horní vrstvě oceánu.

FOTO: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Vědci proto předpokládají, že pes je zakopán v tom, že měření v oceánu jsou prováděna na omezeném množství míst a většinou jen do hloubky jednoho kilometru.

Je proto pravděpodobné, že chybějící teplo začaly vstřebávat hlubiny oceánu a dosavadní modely jsou zatíženy výraznou chybou. Jak pozemský výměník tepla funguje globálně, vědcům stále uniká a teorie o průběhu oteplování často pracují s mylnými předpoklady.

„To teplo se jednou vrátí, dohoní nás dříve nebo později,“ varuje přesto Kevin Trenberth, hlavní spoluautor nové studie. Podle něj je jednou z forem, jak se toto uložené teplo vrací zpět, například jev El Niño v Tichomoří, který je spojen s výrazným nárůstem teplot horní vrstvy vod v Pacifiku. Masy vod ve světovém oceánu a s nimi spojené vzdušné i mořské proudy mají zásadní vliv na klima v jednotlivých oblastech světa.

Ve čtvrteční příloze Café deníku Právo najdete: 

Horečka papatači: suvenýr z cest za exotikou

Zasáhne nemoc, kterou přenáší noční mušky zvané koutule, i naše území?