Článek
Na konci osmdesátých let byl Váša jeden z nejosobitějších rockerů – už tehdy vykolejil nejednoho posluchače, když na pódiu osaměl a spustil: Lokomotivám se motají kola… A postupem času se stal i mistrem fyzického básnictví. České poezii vdechl hlas a pohyb. V roce 1993 už to dokázal popsat, téměř manifestem: Představte si prosím člověka, který před vašimi zraky stojí, sedí, dřepí, klečí, leží na pódiu, mluví, přednáší nebo zpívá krátké, rytmické, motorické verše, bije se v prsa, tleská, luská prsty, mne si ruce, plácá se do stehen, podupává si nebo vyloženě dupe. Verše artikuluje v jakémkoli známém jazyce stejně jako v jazyce úplně osobním, sestávajícím z různých druhů dechu, brumenda, prozpěvování, křiku, šepotu, ze souhlásek a samohlásek volně uspořádávaných do nejrůznějších souvislostí, modulovaných rty, jazykem, hrdlem, intenzitou vdechu a výdechu a pohybem hlasu mezi všemi dosažitelnými polohami.
Po více než dvaceti letech vyšla suma Vášovy básnické existence, jmenuje se, jak jinak, Fyzické básnictví (Host 2011). Je to svazek různých, hlavně publicistických textů, ale zároveň fyzickobásnická kuchařka, učebnice fyzického básnictví. Záznamy strhujícího divadelnictví, které si vystačí s vlastním tělem. A Váša je nejlepší možný učitel: Kdysi na festivalu …příští vlna/next wave… natolik uhranul malou, snad pětiletou dívenku, že neodolala a vylezla za ním na pódium, fascinovaná jak myška hadem. Jindy jsem ho zase potkal v podvečer u brněnské přehrady, chvátajícího, mumlajícího – utíkal nahrávat noční zvuky.
Tohle je na Vášovi zvláštní a jedinečné: on se neproducíruje, on se chce podělit. A daří se mu: kdo ho jednou viděl a slyšel, nezapomene a možná to, v soukromí nejsoukromějším, zkusí. Jeho fyzické básnictví je přehledné a daleko od jakékoli víry, je to osvobozující uvolnění těla a mysli – ačkoli je to představení a vy se díváte ze svého křesla či židle, vtáhne vás a obdaruje pocitem svobody.
Petr Váša ve filmu Muži v říji (režie: Robert Sedláček, 2009)
Možná to nejdůležitější z knihy Fyzické básnictví je v samém konci: pod zadní záložkou je schované DVD s řadou Vášových pořadů, vystoupení, projektů v audio i video podobě. Jsou to příklady, návody, neboť Petr Váša je přesvědčen, že fyzické básnictví je dar, jímž jsou obdařeni všichni.
Na závěr odbočím k tomu, o čem v knize není téměř zmínky, ale k fyzickému básnictví pro mne patří naprosto zásadně. Opera Lišák je lišák (dvojcédéčko z roku 2005). Pro mne jedna z nejúžasnějších kompozic, kterou Váša stvořil, a jedna z nejzajímavějších nahrávek, které se po roce 2000 urodily. A další doklad toho, že Petr Váša není jen básníkem fyzickým; je básníkem celou svou duší.