Máte z některé ceny větší radost než z jiné?

Mám celkovou radost, protože když člověk dělá nějakou práci, má radost, když to někdo ocení. Lhal bych, kdybych řekl, že si toho nevážím. Pravý opak je pravdou. Trochu jsem počítal s tím, že dnes večer přijdeme s bráchou spolu, už jsem mu pro pár cen došel, ale včera mu vyndali šrouby z nohy, docela ho to bolí, takže se na to ještě necítil.

A co společné natáčení?

Skvělé. Když jde člověk ráno do práce, která ho baví a dělá ji se členem rodiny, kterého má rád a který tu práci umí, je to zábava.

A vy sám - čekal jste vítězství?

Byl jsem v dobré partě. Martin Myšička, Bolek Polívka, Hynek Čermák, Karel Roden - mohl vyhrát kdokoli z nás.

Komu jste vy sám přál Českého lva?

Komu jsem to hodně přál a mám velkou radost, že to tak dopadlo, je má kolegyně z filmu Lucka Žáčková. Je to výborná a zatím nedoceněná herečka s velkým komediálním talentem, který by měl někdo pořádně objevit.

Co vás nejvíc zaujalo, když jste poprvé četl Kobry a užovky?

Ohercích se říká, že neumějí číst scénáře, a může to být i pravda. Já čtu scénář jako knížku a buď ve mně něco vyvolá, zaujme mě, anebo ne. Kobry a užovky mě bavily. Ale zatímco knížka je hotový tvar, scénář jsou noty, které jsou dobře, nebo špatně napsané, a ještě se to pak mění. S tím člověk musí počítat, a to je při čtení nejtěžší.

Umíte si představit vaše role opačně?

Asi jo, ale byl by to jiný film. Myslím dokonce, že původně o tom Honza Prušinovský uvažoval - a pak to prohodil.